Naivní jako Řípa

12.01.2009 -
Ne, nespletl jsem se. Od prosince prosím zaměňte slovo „zdravý“ ve známém úsloví „Zdravý jako (Ř)řípa“ za „naivní“. Budiž můj příběh ponaučením pro ty, kteří se dostanou do podobné situace.
V úterý 2. prosince jsem finišoval do cíle cyklotréninku a zbývaly mi necelé dva kilometry. Střelničná ulice v Praze 8 je čtyřproudá silnice napříč novými Ďáblicemi: dva proudy tam, tramvajový pás, dva proud zpět. Tehdy mezi 15. a 16. hodinou byla silnice prázdná a tak jsem uháněl jistě více než 40 km/hod. Míjel jsem odbočku doprava Střekovskou, abych po cca 200 m dojel ke světlům a odbočil doleva a Davídkovou k Ústavu fyziky plazmatu. Ve Střekovské stala asi dvě auta a „dávala přednost“. Uvozovky jsou na místě, neboť, když jsem byl dva tři metry před bližším autem, tak se rozjelo…
Uvědomil jsem si jak kloužu přilbou po asfaltu a pak už bylo ticho. Ležel jsem na silnici a začal jsem postupně hýbat jednotlivými končetinami. K mému obrovskému překvapení jsem se mohl i postavit – nic nebylo zlomeného, dokonce mě nic moc nebolelo a mohl jsem jít: „Ty vole, co blbneš?“, zařval jsem na mladíka, který lezl z auta.

„Já jsem vás neviděl!?“, byla jeho odpověď. Po nárazu do čumáku auta jsem letěl jsem asi deset metrů vzduchem a dopadl na vozovku. Naštěstí jsem nenarazil do kabiny osobního vozu.
Řidič mi začal cpát přední kolo, které vypadlo, zpátky do vidlice a já slyšel, jak nějaká ženská na mě volá: „Nechoďte, sedněte si!“ Opřel jsem se o její auto a zeptal se: „Proč?“

Viděl jsem na silnici loužičky krve a protože jsem na sobě žádnou nenašel, napadlo mě, že někdo boural přede mnou. Mladík, budeme mu říkat Zabiják, se klepal možná více než já: „Já vás viděl až, když jste letěl vzduchem. Koukal jsem na bílé auto, které jelo nejméně osmdesát.“

Později se ukázalo, že na zastávce před odbočkou stál MHD autobus, takže Zabiják absolutně neviděl kam jede!
Pak jsem si všiml, že silně krvácím z pravého kolena a nohavice čapáků je nasáklá krví. Chtěl jsem co nejdříve pryč, do ústavu. Zabiják mě naložil i s kolem do auta a odvezl k recepci. Věnoval mi dva baličky obvazů, napsal mi svoji adresu a telefon. To už mě bolelo kde co. Odkulhal jsem pod sprchu a oběma obvazy si zavázal koleno. Brzy byl obvaz červený a posléze i bílé pracovnín kalhoty – viz obrázek.

Krvácející rána těsně pod kolenem, odřená levá holeň, slabé výrony pod oběma kotníky, silně bolavé a trochu odřené levé zápěstí, odražená levá pata (!?). Kolo se zdálo ok až na přední ohnutou vidli. Dokonce i ráfky nebyly hnuté. Kolem 19. hodiny  volal Zabiják jak mi je. Domluvili jsme se, že ve čtvrtek odvezeme kolo do opravny a on mi opravu zaplatí. Policajtům jsme nic nehlásili. Na místě nehody jsem byl v mírném šoku a neměl jsem vůbec chuť čekat ať už na policii nebo na sanitu. Chtěl jsem co nejdříve pryč.

Druhý den koleno stále krvácelo a tak mi paní MUDr Slavatová ránu zašila a odřeniny ošetřila. Zápěstí bolelo jako čert, ale zlomené nebylo.

V opravně mi Jirka a Honza Vladyka ohodnotili opravu na 1500 až 2000, podle ceny nové vidlice. Vše ostatní se zdálo ok. Jo a měl jsem nalomenou přilbu. Zabiják mi prozradil, že celou noc nespal.
Asi za týden mi volal Jirka Vladyka z cykloservisu, že je hnutá i zadní vidle, to znamená, že celý rám je na vyhození. Okamžitě jsem telefonoval Zabijákovi, aby se spojil mechaniky a posoudil novou situaci, která možná zvedne cenu opravy desetkrát.
A teď to začalo. Přes několikerou urgenci, přes několikeré sliby se Vladykovými Zabiják nespojil až ve čtvrtek 8. ledna se mi ozvala Zabijáková. Prý má plnou moc vše vyřídit za manžela.

Vážení jsem na světě šedesát let, ale to jsem ještě nezažil. Za takový proud slov by se nemusela stydět ani povodeň v roce 2004. Vůbec jsem nebyl připuštěn ke slovu. Dovolím si reprodukovat, to co jsem si zapamatoval:

  • Na silnici jsem neměl co dělat. Nesvítil jsem a ani odrazku jsem neměl. Svítit mám prý celý rok. Osobně se domnívám, že sportovní kola nemusí osvětlení mít namontované a musí svítit jen v případě snížené viditelnosti. Nicméně měl jsem reflexní (policajstskou) vestu.
  • Se mi vlastně nic nestalo, když jsem odešel po svých a nebyl v pracovní neschopnosti.
  • Důvod navýšení původního odhadu ceny opravy kola označila za nesmysl.

  • Domnívám se, že Zabijáková doufala, že mě odradí svým hulvátsvím od dalšího jednání. Faktem, že jsem několkrát chtěl telefonem praštit.

    Odpoledne jsem vyrazil na Výstaviště do bazénu a cestou zpět se stavil u policajtů v sousedství. Sympatický mladík mě popsal dvě možné varianty:

  • Zabiják bude komunikovat a pak k úhradě opravy může použít povinné ručení. Musí mi sdělit číslo pojistky a pojišťovnu, své nacionále včetně data narození (bydliště a jméno), abych mohl úhradu na pojišťovně požadovat.
  • Zabiják nebude komunikovat. Pak bych měl nehodu ohlásit policii v místě bydliště nebo v místě nehody. Vzhledem k okolnostem (Zabijáka viděla recepční v ústavu, když mě přivezl a především s ním mluvili v cykloservisu), zapírat Zabiják nemůže.

  • Nu a proč jsem byl naivní? Zabiják mě ještě večer po nehodě nabízel svoje horské kolo, které jsem odmítl s tím, že chci opravit silničku a horských kol mám tři.

    Pokud bych přistoupil na jeho nabídku, byl jsem nyní za vodou, neboť horské kolo bylo pry fungl nové…
    Poučení: Nikdy si ani na chvíli nepřipusťte, že po nehodě jednáte s férovým partnerem. Hoch se vzpamatuje a už se vezete.


    Hodnocení:
    Přečteno 2091x

    Komentáře

    zkušenost Reagovat
    Nehoda Reagovat
    Re: Nehoda Reagovat
    Re: Re: Nehoda Reagovat
    Re: Re: Re: Nehoda Reagovat
    důvěra je hezká věc Reagovat
    Re: důvěra je hezká věc Reagovat
    RUBRIKY ČLÁNKŮ
    AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
    15.1.21VITAR sport posiluje: k Enervitu přibral i Royal Bay
    18.12.20Příští rok si vyzkouším, jak chutná Ironman, říká král triatlonu
    14.12.20Koruna pro Krále triatlonu má nového majitele. Triatlonistou sezony je Lukáš Kočař!
    13.12.20Co najdete, když otevřete šatník sportovkyně? Kultovní značky, které musíte mít!
    11.12.20V téhle divné době mi chybí parta závoďáků, říká Michal Piloušek
    9.12.20Český triatlon vstoupí do roku 2021 s novou tváří
    2.12.20Naše šance pro účast na OH v Tokiu vede přes štafety, říká kouč repre Lukáš Vrobel
    29.11.20Zuzana Bartasová: Soutěživá jsem hodně, nikdy jsem nedokázala jít na závod s tím, že si ho jdu jen užít
    20.11.20Pestrost je ideální koření motivace, říká Jan Šneberger
    19.11.20Ironman dream