Jméno Přemek Švarc patří mezi potenciální nástupce Filipa Ospalého. Rozhodli jsme se tohoto nadějného závodníka vyzpovídat a představit ho triatlonové veřejnosti. Momentálně se nachází na soustředění v JARu odkud si minulý víkend odskočil na závod družstev do brazilském městečka Florianopolis. České družstvo (Paták, Kumstát, Švarc) si nevedlo vůbec špatně a v nabité konkurenci obsadilo 4.místo.  

klub:

TTK Slavia VŠ Plzeň, v Německu  TF Freudenbach

osobní trenér:

Mgr. Zbyšek Zeman    

motto:

Každý den je jen jednou za život, proto si jej musíme pořádně užít

a pak jeden trochu do hloubky: „Člověk je společenská sociální bytost, která se vyvíjí…“

p.s. snad se na mě ten člověk od koho to mam nebude zlobit

materiálové vybavení:

kolo alespoň zatím VINER (italská ruční práce), ale po pádu v Turecku sháním do sezóny nový rám,vybavení Shimano, kola Mavic Ksyrium SL, hrazda Syntace XXS

boty Asics (trénink Kayano, závodky Racer)

funkční prádlo CANARD, kterým moc děkuji za sponzoring

neoprén teď žádný nemám, starý jsem prodal a nový nekoupil

oblíbený trénink:

nejradši mám fázi regenerace v kruhu přátel J, ale co se týče sportu tak asi v bazénu a to následující: 400K,400Z,400PZ,300K,300Z,300PZ,200K,200Z,200PZ,100K,100Z,100PZ, tj.3km lehkého plavání v základní vytrvalosti

co by jsi rád vzkázal svým soupeřům:

Těm co znám a jsou moji kamarádi, že už se na ně moc těšim, a těm co neznám, že se těšim až je poznám….

Přemku, tvé jméno patří do triatlonu mezi ty více známější. Prozradíš nám jak krkolomná byla tvá cesta k triatlonu?

Tak to je na dost dlouhé povídání, vždycky jsem chtěl vyzkoušet co nejvíc sportovních odvětví. Ale první impuls přišel už asi tak před 10ti lety, kdy mě jako plavecký trenér vedl Jaroslav Bureš, na kterého stále hrozně rád vzpomínám, vážím si ho a moc mu děkuji! Jako součást plavecké přípravy jsme totiž dvakrát týdně běhali a já dost často slýchával, že bych měl zkusit triatlon, protože k němu mám dobré předpoklady, vytrvalost v plavání, rychlý „úsporný“ běh a postavu keňanaJ. Tehdy jsem se tomu jen smál. Jenže v 15ti letech když jsem byl přes prázdniny na Chodsku, odkud pocházím, mě kamarád z plavání Honza Hojda nabádal, ať vyzkouším Podčerchovský triatlon. Po dlouhém, asi tak 10minutovém váhání jsem podlehl. Půjčil si favorita a nastoupil na závod…samozřejmě jsem dojel beznadějně poslední, ale triatlon mě začal okouzlovat atmosférou a svou proměnností…No a poslední krůček jsem udělal před třemi roky, když jsem v létě trénoval sám na dálkoplaveckou sezónu.Byla to dost nuda, a tak jsem si na pár tréninků odskočil k triatlonistům, páč v Plzni dělá triatlon většina bývalých plavců, nebyl problém se domluvit. Jenže jak se říká něco za něco…takže jsem slíbil, že s nimi pojedu na Silvestra - -hrozná daň co?J…no a tam jsem potkal Zbýšu a plácli jsme si,že zkusim trénovat jako triatlonista, bylo to totiž zrovna v období, kdy mě již plavání, zejména dlaždičkové, přestávalo bavit. Tak jsem se postavil na startovní čáru, a při čtvrtém závodě v životě se kvalifikoval na ME juniorů do K. Varů.

Popíšeš jak vypadali tvé tréninky když jsi závodil v dálkovém plavání? Jak často jste chodili rychlostní trénink jakou část tvořila objemová příprava?

No tak tím asi většina lidí kolem mě zjistí,že jsem ještě větší blázen než si myslí..V letech 2000 až 2002 kdy mě to nejvíc bavilo a skončil jsem i druhý na Mistrovství České Republiky, vypadal trénink následovně. Od prosince do března bylo zátěžové období,tzn. nejméně 3,5h denně a kolem 13km, šest dní v týdnu..Z toho byly dvě jednotky do rychlosti, což představovali série 100 nebo 200, zbytek vytrvalost. Pak jelikož v ČR dálkové plavání není moc populární, jsme trénovali jako bazénoví plavci, abychom mohli jezdit po Českém poháru, jelikož z toho měl klub větší prospěch. Přesto alespoň jednou týdně nechyběl motiv jako 30minut na max, 3x1500 start v 19minutách a podobné tréninky, i pro mě teď těžko představitelné. No a během prázdnin, jak už jsem naznačil dříve, to bylo čistě vytrvalostní. Téměř žádná rychlost. Ráno trénink v bazéně, např 10x400,5x800, a odpoledne na Boleveckém rybníku dvě až dvě a půl hodiny „lehkého“ vytrvalostního plavání vkuse. A za tím vším se skrývá můj plavecký trenér Michal Beránek, u kterého trénuji i nadále spolu se skvělým dálkoplavcem Honzou „Kéžou“ Ježkem a několika ostatními.

Vzpomeneš si na svůj nejdrsnější trénink v kariéře dálkového plavce?

No to je dost obtížné říci, ale vzpomínám, že když byl objemový týden, brečeli jsme po každém tréninku a sotva odešli domů..Ale namátkou si vybavuji jeden den. Ráno se plavali 4 patnáctistovky s packama, pak 10x200K ve 2:30. A odpoledne 4 půlhodinovky….dodnes si to pamatuji, jelikož jsem druhý den nemohl hýbat rukama a jen tiše ležel doma.. Ale určitě nejhorší co jsem kdy plaval, alespoň pro psychiku, je 20km v 50-ti metrovém bazéně při MČR v Pardubicích. Sice jsem si tento kousek dal dvakrát, ale poprvé mě unikla medaile o 1 vteřinu!!!! A to skutečně naštve, když plavete 4 a půl hodiny…

Přeskočíme od dálkového plavání k triatlonu. Vloni jsi se dokonce zúčastnil závodu v Madridu, který se pyšnil titulem ITU serie A. Jak vzpomínáš na tuhle premiéru mezi světovou elitou? prozradíš nám podrobnosti? Ke startu na “áčkových“ závodech je zapotřebí mít určitý počet bodů v žebříčku ITU. Jak jsi si tyto body vyjel?

Hmm tak o tom bych radši moc nepovídal, dodnes to vidim jako včera, taková dětinská chyba… Ale pěkně popořádku. V roce 2004 jsem byl na ITU PREMIUM CUPu v Turecku v Alanyi. Zajel jsem tam velmi dobře a znamenalo to 8.místo, za což byli body v Evropském ale i světovém žebříčku… To mi umožnilo během loňského pobytu zde, v Jihoafrické Republice, zúčastnit se Mistrovství Jihoafrické Republiky, které bylo pořádáno pod hlavičkou ITU. Zde jsem skončil 5. (zvítězil Claude Exteen) a to znamenalo poměrně dost bodů do žebříčku. Později se ukázalo, že to stačí k tomu, abych se zúčastnil velkého svěťáku, tak jsem tuto výzvu přijal. Bohužel jsem zaplatil nováčkovskou daň. Po dobrém výkonu v plavání, kdy jsem vylézal před Krňošem a těsně za Filipem, jsem si v depu zapomněl nandat helmu a musel jsem se vracet. Jelikož jsem ale byl po plavání v první půlce, vylézal jsem z depa,už z helmou, cca 10m za posledním z 50ti členného balíku…Zkusil jsem do toho pořádně šlápnout abych je dojel, ale pořadatelé připravili hned po 200m pravoúhlou zatáčku s následným stoupáním. Než jsem se nadál, objímal jsem značku za zatáčkou, prostě jsem se tam nevešel.. Takže jsem byl odsouzen k jízdě v druhém balíku a znamenalo to nakonec předposlední místo z těch co dokončili..ale i tak to pro mě byla velká zkušenost!

Momentálně se připravuješ na sezónu v JARu takže jistě spřádáš velké plány a očekávání do závodní sezóny? Už máš promyšlené co pro tebe bude vrcholem? Hodláš i letos startovat v Bundeslize? Představíš se i na domácích šampionátech?

Soustředění tady v JAR není o velkých plánech, ale o té naprosté pohodě co tady vládne a o poznání. Kdo tu byl se hrozně rád vrací a ví proč…Ale byl bych rád kdybych konečně nebyl zraněnej a mohl prodat to co za celý rok spolu se Zbýšou upečeme… V Německu určitě spolu s Tomášem Kyptou startovat budem, bohužel jsme stále nepostoupili do nejvyšší bundesligy, a tak závodíme jen v té druhé, ale i tak je to nábojem a divácky mnohem zajímavější než Český pohár v TT, bohužel. Doma startovat budu určitě v Brně, kvůli nominaci na Evropu a pak na aquatlonu, protože je to u nás doma, a to chci pro ty všechny svý kamarády a známí udělat. Rád bych jim dal možnost se na mě podívat…a kecal bych , kdybych neřekl, že i mě to moc potěší, vidět blízké jak mi fandíJ, ale doufám, že nezapomenou zajistit účast, abych měl možnost vyhrát…

Ale je možné, že se tu ukážu častěji, záleží na aktuální formě a domluvě se Zbýšou… Každopádně vrcholem by mělo být Mistrovství Evropy v K23 a doufám, že i v kategorii Elite ….uvidíme

V loňské sezóně tě nejméně vhodnou dobu sužovalo zranění kolena. Můžeš být konkrétní o co se jednalo? Jak jsi si zranění přivodil?

Naneštěstí já a zranění, to jde prostě moc dobře k sobě. Minulý rok jsem si dal Mistrovství Německa v duatlonu (Backnang), kde byl běh veden centrem a po kostkách, pak ještě oslava 1.května s přáteli,kde jsem si zvrtnul nohu…vše to mělo za následek, že jsem si více jak měsíc při tréninku ulevoval jedný noze a asi špatně došlapoval a přetížil si tím chrupavku…Teď už vím, že příště si dám volno a nemá cenu to přemáhat…Když jsem se pak chtěl i přes zranění pokusit v Plzni kvalifikovat na Mistrovství Evropy, byla to moje konečná. Na start jsem šel s opichama a v depu po kole měl připravenou ortézu na koleno…Bohužel na druhém kilometru běhu mě koleno úplně vypovědělo službu. A tak začal koloběh chození po doktorech.. Konečná diagnosa byla přetížená chrupavka levého kolena. Bohužel mi všichni doktoři prognózovali, že už se k vrcholovýmu sportu nevrátím…Doufal jsem, že se mýlí, protože já sportem žiju… Po dvou měsíční léčebné kůře jsem začal lehce trénovat a zjistil, že to snad bude dobrý… Ale od té doby prostě musim být opatrnější, a tak jsme uzpůsobili běžecký trénink na potřebné minimum(cca 40km/týdně) a také jsem začal pravidelně cvičit speciální cviky, které mi doporučila moje fyzioterapeutka Evina Blechová.

Můžeš napsat jak vypadal tvůj minulý  tréninkový týden?

Určitě můžu, aspoň většina lidí zjistí, že ty povídačky o tom, jak jsem přetrénovanej, nejsou nic víc než těmi povídačkami.. A hlavně to co odtrénuju tady, bych v Čechách rozhodně nezvládl, ať už kvůli škole nebo jiných důvodů… Takže minulý týden (13.2-19.2) to vypadalo následovně:

Po: Plavání, jinak volno, večer fáze regenerace

Út: 80km lehce vytočit na kole a odpoledne dráha 5x1km, 3-5tepů pod ANP, vínko a dobrá nálada

St: 80km lehce kolo, 50minut volného plavání v jezeře(miluju volnou vodu), večer 11km klusík v dešti…no a pozdě večer naše neoblíbenější fáze tady, fáze regenerace(barbecue a vínko)

Čt: běh na dráze: 2x(4x500 P4min + 3x300 P6min)mezi sériemi  8min klus, 500 byly v rozmezí 1:26-1:30, 300 44-49s, plavání (7x200 start v 2:50, cca 2:25), večer vyjetí 50km, pak nohy nahoru a Amarula (typický africký slaďáček)

Pá: volno jen plavání (800,2x400,4x200), vínko

So: byla jiná než jindy, protože se tady konali závody, kterých jsem se všichni zúčastnili

Ráno(start v 6:30) 10km po asfaltu do 5.km jsem běžel na ANP, pak zrychlil, konečný čas 34:54 Odpoledne se plavala míle v jezeře. Po boji mě porazil Paty, když skončil druhý a já třetí 10s za ním., regenerace

Ne: cyklistický závod, který mě fakt zničil, jelo se 100km, průměr 40,9…skončil jsem okolo 20.místa, když mě na 85.km utrhli z prvního balíku, pak přechod 6km vyklusat kvůli uvolnění, večer vyplavání a co jiného než lahvinka a pokec nejen s místními

Objem za týden 13.2. až 19.2.  

plavání 20 km

kolo  360 km

běh  45 km

Jinak dodržujeme nejen v Africe ale i doma systém následující 3dny trénink + 1 den volna + 2dny trénink + 1 den volna (jen plavání). Regenerační fáze je uvedená v tréninkovým plánu taky proto, abych kritikům ušetřil práci s tím, že Plzeňáci stejně vlastně jenom chlastaj a sypou, není-liš pravda?.. J

A na závěr trošku hlubší otázka na zamyšlení. Co by jsi rád v triatlonu dokázal?

To je těžký říct, já nedělám sport kvůli sportu samotnýmu a výsledkům, i když potěší, ale hlavně kvůli lidem a cestování… Pokud bych měl být jenom stroj na umístění, tak bych toho okamžitě nechal. Sport je pro mě odreagováním a možností být s kamarády.. Jasně mám i chuť se překonávat, ale to můžu na každým závodě, tak proč si určovat konkrétní… Ale na druhou stranu bych konečně rád navázal na 18.místo z mistrovství světa v duatlonu a 4. z mistrovství Evropy a pár lidem dokázal, že ve mně „něco“ je… ale to vše záleží na zdraví a dalších mnoha faktorech…

Děkuji moc za rozhovor a všem sportovcům i fanouškům přeji hodně úspěchů a posílám pohodu z Afriky..snad k Vám dojde J