Letošní závody? Uvidíme, zdraví je přednější, říká po pádu Tereza Zimovjanová

Minulou sezonu jsi vlétla mezi dospělou kategorii úspěchy na několika závodech. Jako bývalé plavkyni se ti dařilo na aquatlonových závodech. S čím budeš mít spojenou sezonu 2016? 

Minulá triatlonová sezóna se mi dost vydařila. Vyhrála jsem mistrovství ČR ve sprinttriatlonu mezi dospělými v Táboře, z čehož jsem měla asi největší radost, zvítězila jsem v celkovém hodnocení Českého poháru v aquatlonu, na Mistrovství Evropy v aquatlonu ve francouzském Chateauroux jsem vyhrála kategorii do 23 let, a v triatlonu na univerziádě ve švýcarském Nyonu jsem skončila desátá v docela slušné konkurenci, jen dvě místa za Péťou Kuříkovou. To byly takové moje nejpovedenější závody, ještě možná třinácté místo z triatlonového ME do 23 let v bulharském Burgasu. 

Byly závody, kde to vyloženě nevyšlo podle tvých představ? 

Pár jich bylo. Měla jsem nějaké rezervy v počítání, když jsem na svém prvním Světovém poháru v maďarském Tiszaujvároši na běhu zamířila do cíle už po dvou okruzích, i když se měly běžet tři, a pak jsem se trochu ztratila při plavání na mistrovství světa do 23 let v mexickém Cozumelu, čímž jsem si v podstatě odstřelila možnost na lepší výsledek. Holt některé závody mi tak nevyšly, ale celkově mě minulá sezóna docela "nakopla", abych u triatlonu zůstala a zase se posunula dál. Je super, když vidíte ve svém tréninku a závodění progres, pak se trénuje na další sezónu mnohem snadněji.

V rámci studijního pobytu ses přestěhovala do Států, kde i trénuješ. Jak to vypadá? 

Minulou zimu mě napadlo zkusit se přihlásit na nějakou univerzitu v USA, poněvadž mám ráda angličtinu a lákalo mě zkusit žít a studovat v jiné zemi. Po docela dost dlouhém vyřizování s přihláškami, stipendiem, a vízy jsem se nakonec sbalila a na konci srpna odletěla do města Charlotte v Severní Karolíně. Ve škole je jeden z nejlepších triatlonových univerzitních týmů ve Státech, takže triatlon byl jeden z důvodů, proč jsem zamířila zrovna sem. Žije se mi tu docela dobře, hodně se učím, začala jsem tu pracovat v kavárně, lidé tu jsou hrozně milí, je tu mnohem tepleji než v ČR a nikdy neprší, takže si to docela užívám. Jen bylo docela těžké zvyknout si na jinou mentalitu lidí a taky tu být opravdu sama za sebe, bez pomoci rodiny či přátel; najednou si opravdu musím úplně cokoliv zařídit sama.  

Popsala bys současné podmínky na trénink? Dá se to srovnat s těmi, které jsi měla v ČR? 

Na jednu stranu super, na druhou moc ne. Bazén mám tři minuty pěšky z koleje, a náš plavecký trenér je skvělý, takže plavání se tu trénuje super. S kolem a během to je trochu horší, přeci jen bydlíme v docela velkém městě, a navíc blízko centra, takže tu v blízkosti školy nenajdu nějaký les či větší park na běhání, což mi dost chybí. Na kole se dá jezdit celkem v pohodě, jen tu jezdí opravdu hrozně moc aut a všude jsou semafory. Když ale jedete na delší vyjížďku, dostanete se pryč z města a doprava i semafory pomalu vymizí. 

Na Tvém FB proběhla informace, že jsi měla pád na kole. Co se stalo a už je vše v pořádku? 

Na začátku února jsem měla jít na běžecké závody na dráze, ale odpoledne jsem se šla ještě projet na kole. Jedu po hlavní silnici, nějaké auto jí chce přejet a tak čekám, že zastaví, nicméně, paní v autě si mě nevšimla a nabourala do mě. Odletěla jsem na zem, kolo mělo naprasklý rám, plus jsem si odnesla zlomený malíček a po týdnu od bouračky doktoři usoudili, že i otřes mozku. Sice to už bude šest týdnů, nicméně z následků otřesu mozku jsem se pořád nedostala, v podstatě každý den mám bolesti hlavy a při jakékoliv aktivitě delší než třicet minut mě bolí hlava ještě víc. Takže jsem na sebe dost opatrná, a zatím trénuji jen sporadicky. Možná deset či dvacet procent lidí trpí symptomy po otřesu mozku mnohem déle, než ostatní, třeba až čtyři měsíce, a bohužel asi spadám do této skupiny, ale tak doufám, že to bude třeba trochu kratší doba. 

Minulé roky jsi trénovala s reprezentací ve španělském Benidormu. Pojedeš i letos? 

Zatím žádný v plánu nemám, uvidím, kdy se uzdravím, a pak se asi domluvím s Honzou Řehulou, až budu zpátky v ČR. 

Doufejme, že hlava bude brzy v pořádku a budeš se moct postavit na start závodů. Které závody máš v hledáčku? 

Měla jsem toho v plánu hodně, bohužel si teď nejsem jistá, kdy budu mít hlavu v pořádku a v jaké budu kondici, až začnu závodit, přeci jen už přes měsíc nemohu moc trénovat, což je docela nečekaný výpadek. Takže uvidím. Ráda bych zase zkusila nějaký Světový pohár a zazávodila si na ME a MS do 23 let. Zdraví je mi ale přednější, dokud nebudu úplně v pořádku, tak nechci nic riskovat. 

Kdy Tě bude možnost potkat doma v ČR? 

Jakmile mi v květnu skončí semestr, tak letím zpátky domů, a v podstatě celé léto budu hezky doma v Česku. Na konci srpna se pak zase vracím zpět do školy do USA.