Tonův aténský deník (26/8)
30.08.2004 -
Těžké k. o. triatlonu. Český triatlon na olympiádě totálně propadl, je mi smutno. V Sydney mi při bronzu Honzy Řehuly tekly slzy dojetí, tady jsem potlačoval trpkost a kyselou pachuť. Marně. Po funkcionářském rozvratu loni se letos bohužel i na sportovní scéně definitivně potvrdil fakt - vrátili jsme se deset let dozadu, do pionýrského dávnověku. Svět, Evropa i olympiáda - všechno propadáky bez medaile, jediné deváté místo Lucky Zelenkové z ME
Těžké k. o. triatlonu
Český triatlon na olympiádě totálně propadl, je mi smutno.
V Sydney mi při bronzu Honzy Řehuly tekly slzy dojetí, tady jsem potlačoval trpkost a kyselou pachuť. Marně.
Po funkcionářském rozvratu loni se letos bohužel i na sportovní scéně definitivně potvrdil fakt - vrátili jsme se deset let dozadu, do pionýrského dávnověku. Svět, Evropa i olympiáda - všechno propadáky bez medaile, jediné deváté místo Lucky Zelenkové z ME.
Kdy se zase sebereme?
Medailové Ironmany, kteří drží prapor, nezmiňuju, neboť to jsou nadšenci, kteří se o sebe starají takřka výhradně sami.
Ano, byl to tady v Aténách jen jeden závod. A ten nevyšel.
Lenka Radová a Filip Ospalý aspoň bojovali s jeho nepříznivým vývojem. Renata Berková zajela současný standard, na víc asi není. Ale Lucka Zelenková a Martin Krňávek, to byla vážně ostuda. Krňoš - loňský vítěz závodu Světového poháru - skoro došel, za ním byl jen Lee z Hongkongu, Mexičan Rojas a Brit Jenkins - ten ale pár minut běžel a opravoval defekt na kole. V Austrálii i s začínající angínou doběhl třináctý.
To je výsledek práce a vrchol čtyřletého cyklu? Škoda.
Fandili jsme na tribuně ve Vouliagmeni, pár lidí, co jim za to ta štrapáce stála. Moc lidí z výkonného výboru jsem tam neviděl. Nestálo jim povzbudit naše nejlepší a na vlastní oči vidět špičkový triatlon?
Brzy jsme poznali, že aténská šance českého triatlonu vyhořela.
Pětičelnné zastoupení bylo sice bohatší než při premiéře v Sydney, ale jeho efekt žádný.
Český triatlon je skutečně vážně nemocný.
Co s tím?
Český triatlon na olympiádě totálně propadl, je mi smutno.
V Sydney mi při bronzu Honzy Řehuly tekly slzy dojetí, tady jsem potlačoval trpkost a kyselou pachuť. Marně.
Po funkcionářském rozvratu loni se letos bohužel i na sportovní scéně definitivně potvrdil fakt - vrátili jsme se deset let dozadu, do pionýrského dávnověku. Svět, Evropa i olympiáda - všechno propadáky bez medaile, jediné deváté místo Lucky Zelenkové z ME.
Kdy se zase sebereme?
Medailové Ironmany, kteří drží prapor, nezmiňuju, neboť to jsou nadšenci, kteří se o sebe starají takřka výhradně sami.
Ano, byl to tady v Aténách jen jeden závod. A ten nevyšel.
To je výsledek práce a vrchol čtyřletého cyklu? Škoda.
Fandili jsme na tribuně ve Vouliagmeni, pár lidí, co jim za to ta štrapáce stála. Moc lidí z výkonného výboru jsem tam neviděl. Nestálo jim povzbudit naše nejlepší a na vlastní oči vidět špičkový triatlon?
Brzy jsme poznali, že aténská šance českého triatlonu vyhořela.
Pětičelnné zastoupení bylo sice bohatší než při premiéře v Sydney, ale jeho efekt žádný.
Český triatlon je skutečně vážně nemocný.
Co s tím?
Hodnocení:
DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA
DALŠÍ ČLÁNKY V RUBRICE
Komentáře
Přidat komentář
ZpětRUBRIKY ČLÁNKŮ
TriatlonIronman, dlouhý TTOffroad TT, XterraDuatlonZimní triatlonRozhovoryTechnika a tréninkMateriálAquatlonEtriatlon TeamRace reportyRůznéSwimRun
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
