Skutečná příčina svalových křečí

25.02.2017 -
Tuto situaci určitě dobře znáte a pokud ne, tím lépe pro vás. Postihne vás zcela nečekaně. Sval se při tréninku nebo závodu nečekaně stáhne, a to natolik bolestivě, že o možnosti pokračovat v pohybu požadovaným směrem nelze uvažovat, dokud křeč nepovolí a vy se můžete pokusit opatrně a pomaličku vrátit do předchozího tempa.


Svalovou křeč zažil skoro každý – jde o bolestivé, mimovolní stažení jednoho nebo více svalů, jehož následkem je často nutnost přerušení fyzické činnosti, česky řečeno, musíte zastavit. Křeč provází přetrvávající bolest, omezení běžné funkce svalu či dokonce příznaky jeho poškození. Bolest známe všichni, ale co je hlavní příčinou křečí? Klasické „babské“ léčebné postupy znáte – banány, solné tablety, iontové nápoje. Jak se ale na prevenci a léčbu dívá moderní přísná věda? Vědci se začali zabývat tajemstvím stejně starým jako je sám pohyb. První písemné zmínky o svalových křečích sahají nejméně sto let do historie. Teorií je celá řada, ale jedno je jisté – svaly se “nezakřečují” jenom tak.



Obvykle to funguje tak, že když se rozhodnete pohnout, mozek vyšle signál nervovým buňkám míchy, které zajišťují spojení se svaly. Stimulované svaly se stáhnou a tradá. Když se zastaví nervová stimulace, skončí i svalová kontrakce. Toto zjednodušené vysvětlení vynechává mnohé podrobnosti, mj. skutečnost, že při stažení dostává mícha zpět od svalstva a příslušných šlach komplexní informace, které centrální nervová soustava potřebuje – pozice kloubu, délka svalu, napětí šlach, teplota svalu i okolní chemické prostředí. Tělo je jako složitý tištěný obvod, který se neustále přizpůsobuje novým vstupům.




Když pracuje neuromuskulární systém (nervy a svalstvo) koordinovaně, může pohyb trvat celé hodiny a tělo je prostě k nezastavení. Když ale systém naruší pokles hladiny krevního cukru, vyčerpání svalového glykogenu, dehydratace, dlouhodobější poškození svalstva, vysoká tělesná teplota, výrazná ztráta solí, akumulace metabolitů (tedy produktů metabolismu) či omezený průtok krve svalstvem, nastupuje únava – velmi rychle nebo pozvolna. Vše je způsobeno ztrátou stability neuromuskulární soustavy. Vědecké práce na vyhodnocení příčin neustále probíhají – objevují se ve studiích významných vědců, například neurologa Roda MacKinnona, který je dokonce laureátem Nobelovy ceny. Objevují se nové a nové poznatky, které by mohly konečně otázku křečí vyřešit. Prvním poznatkem je, že křeč si sami o své vůli nezpůsobíte. Obvykle ani nemá žádnou spojitost s úrovní trénovanosti. Postupem času vědci dospěli k překvapivému závěru – problém není svalového, ale nervového původu.

Buňky kosterního svalstva jsou na rozdíl od buněk srdečního svalu či hladkého svalstva v cévách a střevech řízeny vůlí. Chcete stáhnout sval a on se stáhne.


Jedna křeč vám může zhatit hodiny tréninku, zvláště když přijde v nevhodném okamžiku a vy nedokončíte závod nebo trénink. Bez ohledu na faktory, které ji vyvolaly, způsobují křeč příliš „nabuzené“ nervy, přesněji alfa motoneurony, což jsou nervové buňky propojující míchu a vlákna kosterního svalstva. Motoneuron a k němu napojené svalové buňky přestanou řádně fungovat a váš motor má poruchu. V laboratoři se dá svalová křeč vyvolat elektrickou stimulací motoneuronů – což názorně ukazuje, že svaly jsou otroky nervové soustavy.

V posledních letech se objevilo množství důležitých poznatků, které podporují teorii, křeči je možné zabránit „uklidněním“ příliš „nabuzených“ nervů. Výzkum ukázal, že citlivým jedincům stačí k vyvolání křeči slabší elektrostimulace, což by naznačovalo, že jejich neuromuskulární soustava má ke křečím určitou dispozici. Tento poznatek vysvětluje, proč některé sportovce tyto obtíže pronásledují neustále, zatímco jiní se s křečí nikdy nesetkali a nesetkají.


Křeče se v minulosti „léčily“ vším možným, včetně hořčice či láku od okurek. Vědcům bylo podezřelé, že by okurkový lák mohl opravdu od křečí pomáhat, ale laboratorní zkoušky tento efekt prokázaly, minimálně při elektricky stimulovaných křečích malých svalových skupin na chodidle. Na základě toho vědci dospěli k závěru, že kyselý lák pravděpodobně aktivuje senzorická vlákna v ústech a hrdle, která vyšlou signál nervové soustavě a nastane uklidnění „přebuzeních“ motoneuronů a křeč povolí nebo poleví.


Toto propojení úst, míchy a svalů není tak nereálné, jak se může zdát. Všichni víme, jak například organismus reaguje na ledové nápoje, kyselé tekutiny a pálivé koření. V důsledku rychlého vypití ledového nápoje může nastat tzv. „zmrazení mozku“, protože dojde k prudkému ochlazení ganglion sphenopalatinum, což jsou nervy přiléhající k patru. A právě proto mají přotikřečové účinky také ostré látky, protože například capsaicin obsažený v pálivých papričkách aktivuje specifické membránové kanály v senzorických nervech, tzv. TRP kanály, které se nacházejí v oblasti úst, hrdla a jícnu a nepřímo inhibují („uklidňují) nepřiměřeně excitované, tj. „přebuzené“ alfa motoneurony. 


MacKinnon se sám zabývá vytrvalostními sporty a jezdí na mořském kajaku a problematikou se začal zabývat poté, co ho bolestivé křeče přepadly na otevřeném moři. Došlo mu, že kromě toho, že jsou křeče dost nepříjemné, mohou nastat situace, kdy jde o život. MacKinnon dostal v roce 2003 Nobelovu cenu za chemii za výzkum v oblasti funkce kanálů v buněčných membránách a přesunu iontů (např. draslíku) z jedné strany membrány na druhou. Došel k závěru, že správnou kombinací přírodních látek, které aktivují ony TRP kanály, by bylo možné zklidnit příliš horlivé alfa motoneurony, které jsou bezprostředním důvodem vzniku křečí.


MacKinnon se rozhodl tuto hypotézu ověřit v laboratoři a v terénu. Účastníkům výzkumu preventivně podával „ostrý“ nápoj přesně definovaného složení a ukázalo se, že jeho pomocí lze frekvenci výskytu a délku trvání křečí omezit.


Podobné výzkumy jsou velice zajímavé, protože velká většina sportovců a trenérů žije v tom, že křečím lze předejít pomocí iontových nápojů, pitného režimu a trénovaností. Ty mají samozřejmě obrovský vliv na samotný výkon, ale nelze je podle všeho považovat za „lék na křeče“. Teď už tedy jenom čekáme, až se dozvíme, jak tyto poznatky můžeme praktikovat a jaký ostrý „huhu“ koktejl si musíme před výkonem namíchat


Připraveno ze zahraničních materiálů: TrainingPeaks


Hodnocení:
Přečteno 5685x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
25.5.17Projektem IRON PEOPLE chci pomoct triatlonistům s postižením, říká Martin Gabla
23.5.17V Senci začal Slovenský pohár, ovládl ho Kubínek. Česká triatlonová scéna se chystá na svůj "otvírák"
22.5.17Petr Soukup veze z Lanzarote slot na Havaj! Půlku v St. Pöltenu dokončilo 29 Čechů
20.5.17Alistair Brownlee potvrdil start na THECHAMPIONSHIP Challenge 2017 v Šamoríně
19.5.17Triatlon nabízí neomezené množství výzev, říká Franta Schoval
17.5.17Jsme v nejistotě, zda obdržíme dotace na letošní sezonu, uvedla Lenka Kovářová na tiskové konferenci
16.5.17Erbenová ve Španělsku podruhé vítězně. Na světových závodech se dařilo českým triatlonistům
15.5.17Michal Šubrt strávil na tratích Chalenge Epic5 60 hodin a 35 minut a stanovil tak nové maximum
11.5.17Byl to nejtěžší závod, co jsem kdy jela, říká Jana Brantlová, stříbrná z Krušnomana
8.5.17Čtyřikrát TOP10 pro české barvy v elitní kategorii a druhé vítězství Alistaira Brownleeho.