| Díky Milane | Jaroslav Šalý, 3.07.2009 11:25, Reagovat  | Milane dík za vzpomínku. Moc mne mrzí, že se se Stndou jednak nepřišel nikdo z funkcionářů rozloučit, ani mu nikde nabyla věnována mimo Tebe ani řádka.
My, kteří jsme s ním spolupracovali, můžeme říct, nebýt Standy, nebyli bychom tam kde jsme byli.
Byl mimo jiné spolu s Dr.Kárníkem a Dr. Macharáčkem i aktivním funkconářem, který se velmi zasloužil i o obecné vzdělávání funkcionářů a organizátorem prvních školení trenérů triatlonu v roce 1986 !!! pro něž jsem byl po prověrce znalostí pověřen, a měl tu čest i zpracovat první metodické materiály. Bohužel byly vydány pouze v nákladu 30 ks a další dotisk byl zakázán. Pak jsem po dalších 12 let nejprve ve spolupráci s ním, později sám nejenom organizoval školení, ale dokonce je jak dobře víš i téměř sám odpřednášel. Ty, kteří se tenkrát zúčastnili a aktivně se v triatlonu angažují, tímto alespoň zdravím a byl bych rád, kdybychom se mohli při nějaké akci i sejít a vzdát tak alespoň hold nadšenému a nezdolnému a aktivnímu propagátorovi triatlonu v našich zemích.
Čest jeho památce | | Krásný článek | , 8.07.2009 19:32, Reagovat | | Krásný článek.Jsou jména, která by neměla vymizet z českého triatlonu. Knížku se pokusím sehnat a přečíst si ji. Děkuji | | K článku | , 8.07.2009 19:36, Reagovat | Docela jsem to dobře odhadl, když jsem si myslel, že k článku se vyjádří věčný nadšenec, a stále mladý pan Šalý a ostatní se budou hňácat v nechutné diskusi o ME v Holtnu a hrnout bahnona Vendulu nebo Radku.
Škoda pane Šalý, že Vaše rady a rozbory nikdo moc asi nevyužívá.Triatlon potřebuje takovou noblesní osobnost jako jste Vy. | | Díky | Jaroslav Šalý, 8.07.2009 20:57, Reagovat | Vážený anonymní? příteli
velmi děkuji za poklonu, ačkoliv se sám 65letý zrovna za mladou noblesní osobnost nepovažuji. Ale předat zkušenosti, to je jedna z mála věcí v životě, které bych si ještě přál splnit. Pokud by tyto zkušenosti měly posloužit ke zvednutí úrovně jednak vzdělanosti nejenom trenérů ale i funkcionářů, tak zejména i výkonnosti mladých závodníků a tím později opět i celéhonašeho sportovního odvětví, bylo by to to nejlepší, co by se mohlo ještě stát. Mohl-li bych ještě nějakému závodníkovi pomoci přímo jako trenér, a dovést ho opět jako v minulosti těch několik desítek na výsluní vrcholového sportu, bylo by to nejkrásnější završení úspěšné, téměř 50ti leté trenérské kariéry.
Ještě jednou obrovský dík. A Vám přeji mnoho sobního štěstí nejen ve sportu, ale i v osobním životě. |
|
Zpět
