Málem se mi nepodařilo odletět, nakonec to byl jeden z mých nejlepších závodů, říká Petra Kuříková

6.06.2018 -
Česká reprezentantka Petra Kuříková vstoupila do světového poháru 8. místem v mrazivé Astaně. Nyní žije se svým přítelem ve Švýcarsku a pod trenérským vedením Luboše Bílka se připravuje na další světové poháry. Ráda by se podívala i na olympijské hry. Více v rozhovoru

SP v Astaně jsi obsadila 8. místo, Jak závod probíhal?

Nejprve jsem měla obavy, že se mi ani nepodaří odletět, jelikož byl můj první let se společností Lufthansa do Frankfurtu 4 hodiny před odletem zrušen. Naštěstí bydlíme 10min od letiště a tak jsem nakonec odletěla dřív s jinou společností s přestupem ve Varšavě. Již před odletem jsem věděla, že se nemusím obávat velkého horka. Dokonce se začalo spekulovat o variantě duatlonu. Astana se totiž teprve začínala probouzet ze zimy. O tom, že se pojede duatlon jsme se dozvěděly 2,5h před startem. Voda měla méně než 12°C a vzduch pouhých 5,8 °C. Z mého pohledu odpadl stres bitky ve vodě. Myslela jsem, že se bude spíš taktizovat a nikdo na začátku běžet rychle chtít nebude. Opak byl pravdou. První běh jsem se komfortně držela v čelní skupince, která čítala zhruba 25 závodnic. Na kole se jelo nebezpečně a velmi rychle, zhruba 10 holek z balíku odpadlo. Do druhého běhu jsem již moc čerstvé nohy neměla a snažila se běžet své tempo. Dlouhou dobu jsem běžela na šesté pozici. Za sebou jsem však měla nalepené dvě soupeřky, které ušetřenou energii využily a posledních pár metrů před cílem mě předběhly¨


Kde budeš letos ještě závodit ?

Sezóna je teprve na samém začátku. Díky zranění lokte jsem do závodního kolotoče naskočila o dost později než v předešlých letech. Mám v plánu většinu závodů světového poháru a samozřejmě i tak mistroství Evropy na klasických i sprint tratích.

Netajíš se tím, že by jsi ráda startovala na Olympijských hrách v Tokiu, co říkáš na nová kvalifikační kritéria ?

Nová kritéria zrovna nehrají v můj prospěch, jelikož polovina z 55 zavodníků se nominuje na základě štafety. Když bychom na Hrách měly startovat dvě, museli bychom se zároveň nominovat jako celá štafeta. Pokud se budu chtít nominovat bez štafety, musím se stát českou jedničkou. Jelikož země bez štafety má nárok pouze na jedno místo na startu. My se samozřejmě budeme snažit vybojovat 4 sloty ve štafetách. Letos se budou počítat 2 závody a příští rok 3. Česká štafeta dostala možnost startu v rámci WTS Edmonton a ME Glasgow. Poněkud nešťastné je, že nám zatím chybí týmový duch. Naše současná nejlepší závodnice se toho způsobu nominace bohužel účastnit nechce.

Momentálně žiješ a trénuješ ve Švýcarsku, jak se ti tam líbí ?

Myslím si, že jsem si lepší zemi pro život a trénink vybrat nemohla. Bydlíme s přítelem 10minut autem od letiště Zürich ve vesnici, která má vlastní slepičárnu a kravín. Kvalita potravin je zde na velké úrovni. Z hlediska tréninku si nemůžu stěžovat. Mám dvě permanentky do bazénů, které mají oba možnost plavání uvnitř na 25metrové délce a venku na padesátce. Mám tak výběr ze 4 bazénů všechny ve vzdálenosti do 7km. Především v zimě odplavu spoustu km s místním oddílem. Pro cyklistiku zde existuje velké množství cyklostezek, že se člověk ani nedostane do kontaktu s auty. Běhat chodím do lesa, podél řeky nebo na stadion, který máme u nás ve vesnici.


Na jaké spoléháš materiální vybavení v tréninku a v závodě?

Již několik let jsem hrdým ambasadorem zdravé výživy od Iswari. Moje tělo vystavuji každý den určitému množství zátěže. Energii se mu tak snažím vracet prostřednictvím kvalitních potravin. Po vzájemné spolupráci vznikla i Iswari Sports, díky které mohu doplňovat energii i během závodu. Dlouhodobě funguje spolupráce i s firmou Tufo a běžeckou obuví On. Nově jezdím na kole značky Stevens. 

Co děláš, když nezávodíš, nebo netrénuješ?

Velké množství času mi zabere starání se o domácnost. V podstatě se ze mě stala "Hausfrau" žena v domácnosti a tak je u mě na denním pořádku vaření, úklid, nákupy a občas vypomáhám s hlídáním dětí. Pravidelně taky chodíme na procházky se psem Rockym, kterého si půjčujeme od přítelových rodičů.


Na co se nejvíc těšíš ?

Po každé se těším na další závod a jsem vděčná, že mohu stát na startu. Odměnou po závodě je pak šťastný návrat domů.
Hodnocení:
Přečteno 1078x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
28.3.24Olympijský šermíř Beran ocenil železnou ženu z Havaje. Stala se sportovcem roku Prahy 14
20.3.24Ironman nedávno aktualizoval svá pravidla, přinášející několik významných změn.
11.3.24Dominance Ditleva a Lee zahájila éru T100 v Miami
2.3.24McKenna a Sodaro ovládli Ironman Nový Zéland
19.2.24Dříve stačilo do tepla jen jezdit a dnes by tam triatlonista pomalu měl bydlet celou zimu, říká Pavel Wohl
6.2.24Mistrovství světa Ironman 70.3 pro rok 2025 míří do Marbelly ve Španělsku
27.1.24Triatlonová komunita není aktuálně úplně kompaktní, rád bych naše prostředí více spojil, říká Petr Soukup
21.1.24Skvělé, že někteří profíci dají nahlédnout, jak trénují, říká Roman Procházka
10.1.24Luxusní kola si své zákazníky vždy najdou, říká mechanik Michal Kohoutek.
21.12.23Mým snem je účast na největším sportovním svátku světa, říká Tereza Zimovjanová