Pro zjištění těchto rozdílů byl proveden jednoduchý experiment. Bylo nafilmováno 21 plavců, z nichž každý provedl 15 startů na kraul: 5 ze standardního startovního bloku, 5 z okraje bazénu a 5 z odrazu z vody. Pořadí různých druhů startů bylo pro každého plavce vylosováno, aby se vyloučilo rušivé působení únavy nebo cviku.

Čas byl měřen pomocí startovacího systému Colorado Infinity a digitální kamery od výstřelu po okamžik, kdy hlava plavce přetnula linii 10 metrů od startu, s přesností na 1/30s.

Studie se zúčastnilo 10 žen a 11 mužů ve stáří 13 až 23 let, s osobákem na 50 yardů VZ mezi 20 a 31 sekundami (prsa ani motýl měřeny nebyly, výzkumníci předpokládali, že se časy u jiných způsobů lišit nebudou).
Výsledky ukázaly:

a) pokud porovnáváme start z bloku a start z okraje bazénu, průměrný rozdíl byl 0,51s (0,40-0,62s), výsledky nijak nesouvisely s pohlavím, věkem, výškou, váhou nebo osobákem na 50y.
b) pokud porovnáváme start z bloku a start z vody, průměrný rozdíl byl 1,07s (0,92-1,22s), výsledky opět nesouvisely s ničím uvedeným v bodě a).

Výsledky se tedy dají shrnout zhruba takto: Nezáleží na tom, kdo nebo jaký jste, ani na tom, jaký je váš nejrychlejší čas na sprinterské trati. Můžete očekávat, že při startu z okraje bazénu budete asi o půl sekundy pomalejší než z bloku a při stratu z vody bude vaše ztráta kolem jedné sekundy.

Hodnocení: