Fejeton Pepína Svobody z Ironman Malaysia

3.10.2014 -
Minulý víkend vyrazila skupina českých triatlonistů na exotický závod do Malajsie. Většinu týmu tvořili borci berounských Ironstars a známý bavič, moderátor a několikanásobný železňák Pepa Svoboda popisuje průběh závodu v následující reportáži.

IronMan Malaysia part IV. aneb bylo nás pět 

Tak sedím v letadle na nekonečném letu s Malaysia Airlines na lince Kuala Lumpur – Amsredam a mám čas to dát všechno dohromady. Tak jak se to seběhlo?? Je 3. února 2014 já si užívám zelené zimy  v tom mi pípne mobil a píše Zbyněk Švehla krátkou, ale o to zajímavější zprávu: „IRONMAN MALAYSIA IS BACK!“. Po prostudování slovníku zjišťuji co mi to můj chytrý přítel napsal a zmocňují se mě emoce! Dle mě nejhezčí a klimaticky asi nejnáročnější závod série Ironman se vrátil do termínovky. Je to jasné! Musím letět! Přemýšlím jak na tento závod vmanévrovat co nejvíce kamarádů z mého mateřského oddílu (jelikož skoro každý kdo již na tomto pekelném závodě byl je již mrtvý,  usmažený nebo v péči psychiatra). Nápad na sebe nenechal dlouho čekat! Jelikož v České kotlině se dá dělat mistrovství světa BIGman pro cca 10 lidí já vyhlásím MISTROVSTVÍ SVĚTA IRONSTARS právě na IM Malaysia. Nechal jsem tedy vše oficiálně úřady posvětit a ještě v únoru svolal mimořádnou schůzi klubu, kde byl názor prezentován. Dušan Tomčo jako předseda oddílu to viděl jasně! Po té co jsem použil repliku z filmu a zahlásil: „TYTUL PŘEDSEDO, TYTUL!!!!! Byl prvním, respektive druhým účastníkem zájezdu. Dále se do mé mistrovské pasti chytil ještě Jakub Lebeda a Míra Mikula. Celkem se tedy ve věkových kategoriích bojovalo o 4 tituly, a jelikož každý z nás startoval v kategorii jiné bylo jasné, že de facto již jen zápis ve startovní listině a dokončení závodu zajišťovalo světový mistrovský primát! Z toho důvodu jsem mohl dát tělu pokoj a neobtěžovat ho treningem. Do naší sestavy přibyl ještě hostující elitní RoboCop verze T3300 Honza Steinbauer, který sice nemohl závodit o mistrovský světový pohár, ale pojal to po svém a mluvil o jakémsi slotu.


foto: Jan Steinbauer s havajským slotem

Takže letíme!!! Naši výpravu vydatně posílil také kamarád Honzy a jeho osobní trenér všech ostatních nethlonových sportů Petr, který nám hned na Pražském letišti naordinoval pár koleček na zahřátí. Jednou z pikantních věcí měl být let MH 17 na lince Amsterdamu do Kuala Lumpuru, ale i ten proběhl v pořádku. Přelet na samotný ostrov byl bez chybičky a naše výprava se ocitla v nuzných podmínkách Malayského venkova, kde jsme měli k dispozici nějakou tu chatrč a jídlo jsme si většinou museli ulovit.

Aklimatizace proběhla v pořádku! Hlady jsme také netrpěli, jelikož předseda je i doma zdatný nimrod a tak stále nosil cosi, co někde ulovil nebo odcizil. A tak byl čas po prezentaci uložit věci do depa a připravit se na závod. Je to tady! Ráno, kdy se vrhneme do vody se začalo probouzet! Kromě mistrovství našeho teamu se již otevřeně mezi kluky (hlavě Honzou a Mírou hovoří) a slotech! U mě je závod jednou velkou obavou o vyhřezlou plotýnku a úlomek, který mám v zádech. Snad to vydrží…. Loučím se s kluky a jdu na start, jelikož statuji o 5 min dříve! Svítá, a mě se chce opět na toaletu, která zde nebyla a já žil  v obavě, že budu vypouštět kabel někde držíc se za bojku…. J

Prásk…. A už se to vaří! Plave se jednoduše. Jen tam a zpátky s jednou obrátkou. Voda je chladná!!! V hloubce 1m má před startem 29.1´C a tak se bojím promrznutí a raději jsem zvolil hned 2 plavecké čepice. Plavu klidně, a jelikož mě záda nejméně bolí při znaku tak většinu trati plavu znak. Kousek před cílem mě doplaval předseda a tak to dotočíme bok po boku…. Vím, že teď to přijde…. Cyklistická část je tou, která mě může vyřadit a já se do cíle nepodívám. Ve předu zuří boj mezi dvěma Švédy a Karolem Džalajem, který jim ukazuje, jak se jezdí na kole a i přes defekt jede úžasně. Já s sebou vezu vlasový gel, abych vypadal dobře na fotkách, jelikož to je to, co se po závodech musí marketingově prodat a na co moji sponzoři slyší. Záda mají na cyklistiku vlastní názor a tak vypadám na kole asi jako má vlastní matka. Koukám po okolí a snažím se dodržovat pitný režim. Dušan spočítal celkové převýšení na cca 500 metrů (prý měl vždy z matematiky jedničku, a jelikož je vystudovaný učitel, celá výprava mu věřila) a tak mě vlastně čeká pohodová rovinatá projížďka. No úplně se mi to nezdálo, ale jel jsem. Co se ovšem nestalo. Zřejmě vlivem neskutečně vypracovaných nohou Honzy a watového výkonu přenášeného na jeho zadní kolo se nám všem, kteří jsme jeli za nim trať necitlivě  zvlnila a celkové převýšení činilo 1907m. Nenechávám se touto náhlou deformací tratě rozhodit, sleduji nádherné pláže, překrásný prales a u silnice věčně onanující opice popíjející iontové nápoje, které zde pohazují pořádkumilovní závodníci. Jak organizátoři řekli, tak se i stalo!! Doprava byla zastavena! Jen nikdo z nás nepostřehl, kde že to bylo…. :-) Prostě paráda! Na jedné z občerstvovacích stanic jsem si zastavil, abych doplnil jídlo a na stole ležela volně ložená tradiční Malayská rokla – evidentně svačina jedné z dívek podávající občerstvení…. Okamžitě jsem se jí zmocnil (té rolky) a slupl jí… Pak to přišlo…… Dle mě byla naplněna jen chilli papričkami a pálení, které přišlo, bylo neuvěřitelné…. Narval jsem do sebe vše, co jsem měl po kapsách… Jedna věc mi nechutnala,  ale to že to byl asi zmiňovaný vlasový gel, jsem zjistil až později…. Okolo mě se prohnal Míra a bylo jasné, že jeho boj o slot nebyl pouhým přáním vysloveným v deliriu po požití tradičního Malayského houbového čaje. Jakub bojuje s vedrem a opicí, která se s ním chtěla povozit na jeho časovkářském speciálu. Dostávám se do cíle cyklistiky, a jelikož jsem jel bez fungujícího komputeru, tak nejsem stresován průměrnou rychlostí asi 5km/h. Místo Jakuba dojela do depa na kole již zmiňovaná opice, což pro něj po těžkém boji a totálním přehřátí znamenalo konec. Je mi krásně zle! Ve stanu zvracím společně dvěma Němci a moc hezky si rozumíme…. Máme stejný přízvuk. Jsou podle mě z okolí Stuttgartu.


Foto: čtveřice borců z Ironstars

Jsem šťastný! Záda vydržela cyklistiku a tak jdu totálně uvařený do boje s marathonem. Berounská běžecká legenda Míra Mikula je po kole 10 ve své věkové kategorii a zvyšuje tak možnost účasti na Hawaii. Já prvních 400m běžím a pak zjišťuji, že se se mnou vše krásně houpe a tak jsem nucen přejít do chůze. Po pravdě je to zde celkem běžný jev a pak si připadám jako na pěší zóně. Honza se pere také o slot! Jeho nohy připomínající sekvoje, které jsou zvýrazněné liánami ve formě žil dávkují marathon v tempu, které by se do Kony opravdu hodilo! Já a předseda to bereme podstatně rozvážněji. Vidím, že se ke mně blíží německá legenda Jurgen Zack,  vítěz mnoha Ironmanů, který by se chtěl na Hawaii po 10ti letech vrátit, ale tentokráte jako „amatér“. Držím s ním tempo dlouhých 80 metrů, kdy stihneme probrat od politiky, přes finance, po globální oteplování takřka vše a pak ho drsně ponechám svému osudu (byl 2 ve své AG). Musím na toaletu…. Křeče v břiše jsou drsné….. O své se hlásí rolka z cyklistiky!! Co se v té budce odehrálo, nebudu popisovat, ale Hitschkok by měl radost! Připadal jsem si jako anální chrlič Napalmu! Do cíle mám 15 km a běžím s ohněm v trenkách! Sekám jednoho vabroucha za druhým (pro neznalé - vabrouchem se označuje mega dlouhý krok při marathonu, který není měřitelný v metrické soustavě)! Cíl se blíží! A já vím, že titul mistra světa ve své kategorii jsem vážně získal! A co víc naše skupina si z následného velmi dramatického ROLL DOWNU vážně veze 2 sloty do Kony a to konkrétně Míra i Honza (který dostal slot až jako úplně poslední – ještě že jsme toho 77letého Malajce na tom záchodě zavřeli). Po závodě předseda zhodnotil tento svazácký zájezd a udělil cíle plnění do dalšího období! Jsem šťasten! Těším se, jak si zase někdy zařvu v cílové rovince jako Malajský tygr z Berouna.

Pepa


 


Hodnocení:
Přečteno 1397x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
2.7.20Nechtěl jsem na trati trávit víc času, než bylo potřeba, říká Tomáš Řenč
30.6.20Dobříšský Tvrďák se stal letos kořistí Standy Holička a Mirky Paulů
29.6.20Favorité nezaváhali. První závod terénního poháru ovládli Kočař a Karásková
26.6.20Zintenzivnění tréninku za to stálo, říká Julie Balcarová
22.6.20Zikmund a Řenč vládli víkendu v Račicích.
19.6.20Doma mám perfektní podmínky pro přípravu, říká Vendula Frintová
17.6.20Kde si zazávodit v následujících víkendech?
9.6.20Můj výkon na kole a tempo běhu mě příjemně překvapily, říká Lukáš Kočař
3.6.20Triathlon fest Račice: 3 dny plné triatlonu a zábavy
28.5.20Nový kalendář závodů pro sezonu 2020