10 dní Heleny Erbenové: stříbro z čínského dobrodružství a zlato na Xterra Řecko

3.05.2017 -
Nejdřív čtyřdenní extrémní závod týmů v Číně a hned poté přelet do Atén na Xterra Řecko. Oba závody zvládla Helena skvěle, v Číně získala se svým týmem stříbrnou medaili a v Řecku se radovala z kovu nejcennějšího. Jak se oba závody vyvíjely a s jakými pocity je absolvovala, prozradila v následujícím rozhovoru.

Před startem na Xteře jsi v Číně absolvovala čtyřdenní etapový závod týmů, který zahrnuje nejrůznější disciplíny jako běh, horské kolo, kajak, orientační běh, plavání nebo lezecké aktivity. Jak těžká byla tahle čínská anabáze?

Tentokrát to pro mě bylo opravdu hodně těžké. První dvě etapy jsem se cítila velmi dobře, na běhu jsem pomoc nepotřebovala vůbec a na biku minimálně. Druhé dva dny ale byly pro mě noční můrou… Nebyla jsem schopná pořádně běžet, motala se mi hlava, ruce mě brněly. Nebyl to vůbec hezký zážitek. Popravdě si toho vlastně ani moc nepamatuju. O to víc nechápu, že po tomhle běhu jsem pádlovala jako nikdy předtím a etapu jsme dojeli na druhém místě. 

Jak probíhal poslední den?

Čtvrtý den se pro mě při běhu na 29 km vyvíjel ještě hůř. Nohy zničené po dvouhodinovém kole, znovu mě brněly ruce, hlava se motala a bylo velmi těžké udržet koncentraci. Možná mě zachránilo moje vnitřní rozhodnutí, že pokud chci závod dokončit, budou prostě kluci z týmu muset akceptovat moje tempo, jinak se do cíle nedostanou. Závěrečný orientační běh městem si už opravdu nepamatuji... I tak se nám ale podařilo udržet celkově druhou pozici, což je super výsledek! 


Podobně jako v terénním triatlonu jde v případě extrémních týmových závodů o nesmírně energeticky náročnou záležitost. Jak řešíš doplňování energie během závodů?

Hodně spoléhám na sportovní výživu od Enervitu. V oblibě mám jejich energetické tablety GT Sport, gely Enervitene a tyčinky Power Sport Competition. Naprostým základem je pro mě pozávodní regenerační nápoj Enervit R2 a nikdy mi nechybí ani magnézium, které si beru už ve dnech před závodem. Po zápřahu v Číně a před startem na Xteře v Řecku jsem se zásobovala vitamínem C, železem a B-komplexem od VITARu, který je také mým partnerem, za což jsem moc ráda.   

Závod v Číně skončil v pondělí, dva dny jsi byla na cestě a ve středu večer jsi dorazila do Athén. Na regeneraci, srovnání s časovým posunem a projetí a proběhnutí tratí zbývaly pouhé 3 dny. V jakém rozpoložení ses postavila na start Xterry?

Úplně popravdě jsem se cítila jako totální outsider. Ale byla jsem ráda, že tam jsem, že mohu dýchat svěží vzduch, jíst pro mě normální jídlo, které mi dává energii a hlavně za mnou přijela rodina. Táta, který mě doprovází po všech Xterrách, a přítel. Bylo to pro mě, jako bych se najednou ocitla v ráji! 

Po závodě jsi říkala, že jsi na své poměry slušně zaplavala. Jaký byl začátek závodu?

Měla jsem dojem, že se mi plave dobře, a hlavně když jsem vylezla z vody, bylo to, jako bych snad ani neplavala. Byla jsem každopádně na 7. místě a vyrazila na kolo. Trať v Řecku je velmi pěkná - široké cesty, střídá se několik krásných singltracků a je tam i několik delších,  i když ne prudkých výjezdů. Když jsem najížděla do druhého ze dvou okruhů, měla jsem zprávy, že Španělka, která vylézala z vody o více než 5 minut přede mnou, je už ode mě jen 15 vteřin. Velmi rychle jsem ji předjela a podařilo se mi na ni ještě nějakou tu minutu najet. Vedoucí Maďarku jsem stáhla na necelé 2 minuty. 


Tvůj atak na zlato přišel v závěrečném běhu. Plánovala jsi to a věřila sis? Jaká byla běžecká část?

Neplánovala jsem vůbec nic. Celou dobu jsem si nevěřila, a když jsem vybíhala z depa, bolelo mě břicho a já měla pocit, že nedoběhnu na konec ulice. Ale pak jsem vyběhla první prudké stoupání a všichni mi hlásili, že náskok se zmenšuje. Moc jsem to nevnímala a snažila se najít nějaké tempo. Pak jsem Maďarku najednou uviděla a řekla si, že není daleko. Na prvním kopci druhého okruhu jsem se dostala do vedení a už se neotáčela. Do cíle jsem pak doběhla s víc než minutovým náskokem. Byl to prostě skvělý den, všechno se asi po té dřině v Číně sešlo a s rodinou za zády to bylo úplně skvělé. Musím jim moc poděkovat, protože bez nich bych byla poloviční! 

V cíli sis mohla vychutnat triumf, který musel chutnat skvěle. Měla jsi ale vůbec sílu slavit?

Měla, hned za cílem na mě čekal přítel, který měl snad ještě větší radost než já. Celý závod prožíval se mnou, byl snad všude na trati, a kde nebyl on, byl zase táta. Celou dobu jsem prostě byla pod dohledem, tak nebyl prostor si někde povolit (smích).


Hodnocení:
Přečteno 494x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
19.2.19Radka Kahlefeldt Vodičková neporazitelná i v roce 2019 na Ironman 70.3. Geelong. Série Challenge odstartovala závodem na Novém Zélandu.
18.2.19Svou roli bude hrát nadmořská výška, říká Karásková před ME v zimním triatlonu
12.2.19Garmin koupil společnost Tacx
12.2.19Výsledek mě po zranění příjemně překvapil, říká František Linduška
9.2.19Rauchfuss obhájil na MS v zimním triatlonu bronzovou medaili
7.2.19Garmin HRM DUAL snímač tepu s ANT+ a Bluetooth komunikací
5.2.19Britská nadvláda na Triatlonu Dubai 70.3. Petr Vabroušek a syn Filip úspěšně bojují na World Marathon Challenge.
30.1.19Bylo to vydřené stříbro, ale zasloužil jsem si ho, říká Martin Černý
29.1.19Češi na Isramanu 2019. Bradley Weiss ovládl IM 70.3 South Africa
24.1.19Baví mě, když vím, že jsem podal maximální výkon, říká Jan Walter