Je to jeden z mých největších úspěchů, říká Jan Šneberger po bronzovém Moraviamanovi

Bral jsi bronz a k tomu titul mistra ČR ve své věkové kategorii. Jak jsi spokojený?

„S výsledkem jsem naprosto spokojený, před závodem bych třetí místo bral všemi deseti. První i druhé místo obsadili očekávaní borci, ale další umístění byla vcelku nejasná. Nicméně sám v sebe jsem docela věřil a TOP 3 byl jasný cíl.“

Po plavání ses držel v silné skupině pronásledovatelů první trojice. Byla to pro tebe dobrá pozice a povedený start do závodu?

„Plavecká část zapadla do plánovaného scénáře. První trojice byla nad mé možnosti a bohužel nestartoval žádný další méně nedosažitelný plavec, se kterým bych se mohl pustit do úniku. Ve střední části jsem se pokusil o samostatný únik, ale byl z toho jen malý náskok, který nemělo smysl udržovat. Raději jsem zpomalil a v odpočinkovém módu dokončil poslední plavecký okruh ve skupině.“ 

Na kole zůstal z vedoucí trojice suverénní Tomáš Řenč, ty ses dostal na druhou pozici. Takže cyklistika ti chutnala?

„Kolega z Enervit Teamu Tomáš Řenč jel vlastní závod a jeho tempo nikdo další nedokázal napodobit. Mně se ale jelo také velmi dobře. Prvních devadesát kilometrů jsem kopíroval nerovnoměrné tempo dvou soupeřů přede mnou, kteří ovšem do druhé poloviny cyklistiky nevyšetřili dostatek energie a lehce zpomalili. To mě dostalo na nějakou chvíli i na průběžné druhé místo. Do depa jsem ale dorazil nakonec třetí v závěsu za proslulým a stále ještě nebezpečným Petrem Vabrouškem.“ 

V běžeckém maratonu jsi bojoval o stříbro, ale také s křečemi. Jak náročná byla poslední disciplína  a jak se vyvíjel závěr závodu?

„Na maratonský běh jsem vyrážel opět druhý a po kole vcelku odpočatý i dobře naladěný. Pozici jsem ale udržel jen něco málo přes deset kilometrů. O třetí místo jsme se pak přetahovali s Petrem Vabrouškem skoro celý maraton. Na nějakou chvíli jsem vinou nepříjemné křeče do stehna klesl i na čtvrtou pozici, ale naštěstí jsem dokázal opět zabrat, ztrátu dotáhnout a doběhnout do cíle pro jeden z největších úspěchů mé dosavadní triatlonové kariéry.“

O stříbro si nakonec řekl skvělý běžec Jan Oppolzer, ty jsi uhájil medailové podium před legendárním Petrem Vabrouškem. Je bronz z Moraviamanu o to cennější?

„Honza Oppolzer už několikrát předvedl, že ironmanské maratony běhat umí a vůbec mě nepřekvapilo, že jinak docela slušný, asi pětiminutový náskok z kola dlouho nevydržel. Uhájit bronz před Petrem Vabrouškem také nebyla procházka růžovým sadem, ale vyšlo to. Petr je mistr taktik, dlouhá léta si drží vysokou výkonnost a na světové úrovni závodil už v době, kdy já ani netušil, jaké disciplíny triatlon zahrnuje. Takže porazit ho v přímém souboji určitě moc potěšilo!“

Bylo poměrně teplo, sprchlo až v závěru závodu. Jak ti počasí vyhovovalo a kolik jsi během závodu doplnil tekutin?

„Ačkoli se den před závodem trochu ochladilo, teplota na mé poměry byla stále celkem vysoká. Vedra nesnáším dobře, ale snažím se s tím bojovat. Hlavně v běžecké části je to zejména o chlazení – čím víc studené vody na těle, tím lépe. Zavodňovat se člověk musí poctivě nejen při závodě, ale už raději den nebo dva před ním. Ztráta tekutin je v závodě obrovská, v mém případě jde o mnohakilový úbytek váhy (cca 5 kg) a to už je na hraně kolapsu organismu. Na kole běžně v horkém počasí nasaji zhruba 0,5 l slabšího iontového nápoje každou hodinu a do toho samozřejmě doplňuji i solné tablety Enervit Salt Caps, které rozpouštím společně s vodou a energetickými gely od Enervitu. Při každé příležitosti také na občerstvovací stanici popadnu vodu na chlazení i drobnější napití na spravení přeslazené chuti.“

Dlouhý triatlon je také velmi energeticky náročný. Jak ses  v tomto směru připravoval na Moraviamana?

„Dlouhý triatlon vlastně začíná už několik dní před závodem. Osobně se zhruba tři dny před startem začínám zásobovat magnesiem ve formě ranního a večerního instantního nápoje od Enervitu. Zvýšený příjem tekutin už jsem zmínil a dobré je také postupně vyřadit z jídelníčku větší množství vlákniny a těžších jídel. Osobě vyřazuji i maso a soustředím se hlavně na sacharidové pokrmy. Nemám problém se od rána do večer cpát těstovinami s omáčkou a sýrem. Tady ale záleží na preferencích, důležité je zůstat v klidu, zbytečně se nepřejíst, vyspat se a ráno stát na startu v dobrém rozpoložení. Mně osobně nevadí trochu plný žaludek, se kterým se dá vcelku dobře plavat i v tempu a na kole postupně snídani dotrávit. Takže snídám pestře (pečivo, těstoviny, kaše, banán) a poměrně blízko před startem (cca 2 až 1,5 hodiny). Hodinu před startem posílám do akce také dvě osvědčené želé Enervit PRE Sport a jde se na věc. V závodě pak doplňuji energii z gelů a iontového nápoje, plus zařazuji solné tablety, jak jsem už zmínil.“

Moraviaman završil tvoji šňůru pěti náročných závodů a vlastně i první polovinu sezony. Jak jsi s ní a jednotlivými starty spokojený?

„Zimní příprava byla trochu odlišná od těch předchozích. Soustředím se teď víc na výkon v závodě než na nabouchaný tréninkový deník a evidentně se to vyplácí – vyšlo mi zatím téměř vše. První závod v dubnu ve španělské Marbelle trochu pokazily křeče na běhu, ale jinak to bylo dobré. V květnu v rakouském Poltenu jsem již i celkem přijatelně běžel, takže pokrok. Hned 6 dní na to jsem zkusil start na Czechmanovi, který ovšem nesedl. Zřejmě se mi nepodařilo dostatečně odpočinout a vrátit se narychlo zpět do formy. Nicméně další dva víkendy jsem v rámci tréninku a přípravy na Moraviamana šel po objemových trénincích v týdnu kratší závody, které se nad očekávání povedly.“

Které to byly?

„Šlo o mistrovství republiky v olympijském triatlonu, kde jsem obsadil dokonce celkovou třetí příčku, a týden na to mistrovství republiky v terénním triatlonu. Tam to zase vyšlo na celkovou čtvrtou příčku. Na specialistu na dlouhé tratě to byly myslím velmi zajímavé výsledky! Moraviaman tak završil skvělou sérii závodů a spokojenější bych asi být nemohl.“

Do druhé části sezony půjdeš tedy dobře naladěný. Jaké si dáváš cíle a co bude jejím vrcholem?

„Červenec se pokusím pojmout rozumně, ale jsem namlsaný pěknými výsledky a bude těžké odolat závodnímu vábení. Čeká mě regenerace, pozvolný návrat do tréninku, pár přípravných menších závodů a snad také pořádný tréninkový blok na srpnové závody. První srpnový víkend to bude mistrovství Evropy v terénním triatlonu v Prachaticích, týden na to se přesouváme do polské Gdyně na poloviční distance IRONMAN a hned poté přeplaveme do švédského Kalmaru na plné IRONMAN tratě, kde bude startovat i manželka Lucka. Další závodní kalendář je ve hvězdách a bude hodně záležet na srpnových výsledcích. Ve hře je více variant.“