Stále mám rezervy a je co zlepšovat, říká Simona Křivánková, vítězka seriálu ČP v dlouhém triatlonu

7.12.2016 -
Simona má za sebou jednu ze svých nejlepších sezon. Opanovala seriál domácího poháru v dlouhém triatlonu a medailově to cinklo i na mezinárodních kolbištích. Její hodnocení sezony si můžete přečíst v našem rozhovoru.

Jak se ti líbil letošní slavnostní ceremoniál předávání cen v libereckém Grandhotelu? 

Večer se mi líbil a bylo to příjemné zakončení letošní sezóny. Poznali jsme další nové tváře našeho triatlonu a příjemně jsme si popovídali.  Naposledy jsme byli na vyhlášení v roce 2013 a od té doby se z mého pohledu celá organizace o dost zlepšila. 

Kromě toho, že jsi přebírala cenu za vítězství v ČP v dlouhém triatlonu, jsi zvítězila i v anketě Facebooku. Co na to říkáš? 

Vítězství mě samozřejmě potěšilo a všem, kteří mi dali "LIKE" ještě jednou moc děkuji! 

Jaká pro tebe byla letošní sezona? 

Nemůžu ji hodnotit jinak, než jako velice zadařenou. Vydržela jsem zdravá po celý rok a to je základ! Na druhou stranu vím, že je stále co zlepšovat a že mám ještě pěkné rezervy. A to nejen v samotném výkonu, ale i v drobnostech, které člověk ovlivní přímo v závodě a kvůli kterým ztrácí cenné sekundy nebo dokonce minuty. 


Co ti udělalo největší radost? 

Těžko říct, byly to vlastně skoro všechny závody..Určitě mě potěšilo 2. místo na ETU ME v Poznani, třetí místo na dlouhém Challenge Almere, vítězství na MČR v dlouhém triatlonu na Moraviamanovi a pak všechny zadařené půlky. Velkou radost mám z výkonu na posledním závodě Challenge Sardinie. Podle plavání a dat z kola i běhu to byla letos moje nejkvalitnější půlka. 

Co bys naopak nejraději „vymazala“? 

Určitě běh na Slovakmanovi, kde jsem se ujistila, že běžet dva kvalitní maratony 13 dní po sobě není pro mě. V Poznani jsem šla v slušném čase (za 3:05), navíc to bylo dost po asfaltu i kostkách a tak byla potřeba k zaběhnutí dalšího kvalitního maratonu rozhodně delší regenerace. Slovakman je však pěkný závod a tak jsem to chtěla risknout. Navíc jsem potřebovala bodovat do ČP. Také bych ráda vymazala nepovedený start v Almere, kde byl závod odstartován ještě dřív, než jsem vůbec stihla na startovní čáru doplavat. Balík mi hned uplaval a neměla jsem šanci se ani na chvíli chytit. Přepadla mě v ten okamžik strašná demotivace. Měl to být jeden z vrcholů sezóny a já jsem takto nešťastně ztratila už na startu. Naštěstí jsem bojovala a pak vše dojela a především doběhla (maraton za 3:11) až na konečné třetí místo. 

Letos jsi objížděla závody seriálu Challenge family… 

Závodů pod hlavičkou Ironman už jsme si v Evropě docela dost projeli, tak jsme chtěli zkusit pro změnu nějaké Challenge závody. A musím říct, že jsou svojí organizací a atmosférou s Ironman závody srovnatelné. Stejně jako u Ironman série, jsou některé bez jediné chybičky, jiné mají ještě nějaké mouchy, ale celkově se nám líbily všechny. 


V tomto seriálu bude pro další sezonu i TriPrague. Chystáš se na start? 

Určitě je dobře, že se bude na poloviční trati konat velký podnik i u nás. Věřím, že se díky tomu dostane triatlon více do podvědomí širší veřejnosti.  Osobně jsem zatím na Triprague nezávodila, takže nemohu samotný závod hodnotit. Předpokládám ale, že bude organizačně na vysoké úrovni, když se dostal do seriálu Challenge Family. Zda budu na startu, to ještě nevím. Termínovku závodů budeme teprve sestavovat. 

Trénuješ pod křídly výborného triatlonisty Michala Urbánka. Jak ti vyhovuje spolupráce? 

S Michalem spolupracuji druhým rokem a jsem maximálně spokojená. Z mé strany není tedy důvod něco měnit. Michal je dost zaneprázdněný a proto jsem velice ráda, že mě bude trénovat i další rok. Doufám, že moje výkony ještě posuneme o kus dál. 

Prozradíš plány na sezonu 2017? 

Zatím nemám hotovou termínovku. V hledáčku mám ale ETU ME na polovičním i dlouhém triatlonu. Musíme si s Michalem a Pepou ještě společně sednout a vše naplánovat. Každý rok se snažíme zařadit nějaký nový závod a tomu tak bude určitě i letos. 


Láká tě start na lávových polích světového šampionátu IM Hawaii? 

IM Hawaii mě láká. Ale vím, že je to velice obtížné se tam kvalifikovat (v profi kategorii), v AG kategorii by to pro mě nebyl problém. Tento závod je pro nás však bohužel nad naše finanční možnosti. 

Popsala bys největší letošní zážitek spojený s triatlonem?

Zážitků bylo hodně, těžko říct, který byl ten největší. Každý dlouhý triatlon je jeden velký zážitek a nejlepší je, když jej můžu sdílet společně s Pepou. Ráda cestuji a tak byl pro mě zážitek vlastně každý výlet za zahraničním závodem. Ať už to bylo Rimini, Mallorca či Sardinie (všechny tři i s Lucinkou) nebo pak cesta do Poznaně (společně s Pepou a Petrem Vabrouškem), a nebo do Almere (s Pepou a Pepou Rendlem). Zážitek bylo určitě i vítězství na Moraviamanovi. Jela jsem jej poprvé a organizace, tratě i atmosféra se mi zde opravdu líbily. Reporty se zážitky ze všech závodů zveřejňujeme s Pepou na www.krivankovi.eu.


Hodnocení:
Přečteno 913x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
25.11.24Cozumel ovládli Aernouts a Reischmann
17.11.24Finále T-100 ovládli favorité Knibb a Van Riel
27.10.24Lange překvapivě opět vítězem havajského Ironmana
22.10.24Favorité mistrovství světa Ironman 2024
22.9.24Laura Philipp slaví titul mistryně světa v IRONMANu, české triatlonistky také zářily
22.8.24Oproti Paříži v Tokyu všechno klapalo, jak mělo, říká Petra Kuříková
18.8.24Blu je zpět a ve Frankfurtu pálil ostrými
10.8.24Vítěz IM TEXAS suspendován za doping!
15.7.24Ve Španělsku byla psána historie
7.7.24V Rothu padala světová maxima