Byl to doslova očistec, říká Vabroušek po premiérovém ročníku Ironman Fortaleza
Jaké jsou tvé dojmy po závodě?
Byl to doslova očistec. Plavání ve dvoumetrových vlnách, přičemž po obrátce se
téměř 2km plavalo přímo proti vycházejícímu slunci, takže takové orientační
plavání. Alespoň pro ty, kterým se nedaří být v nějaké větší skupině. Ty
většinou naváděly kajaky a paddle boardy. Voda má 26°C, takže bez neoprenu.
Na kole je potřeba počítat s velmi silným větrem, který tady vane 365 dní v
roce. Převýšení asi 1300m, takže by se dalo říct, že trať je příjemně
zvlněná. Na kole teplota stoupla na 30°C. Běh na 3 okruzích po asfaltu a
dlažbě je tady ta pravá třešnička na dortu - teplota až 35°C při slušné
vlhkosti (to jsem zažil i jinde), ale neskutečně intenzivní paprsky slunce.
Přes trojí namazání krémem s UV faktorem 50 jsem doslova cítil, že mi kůže
hoří. Občerstvovačky byly 2km od sebe a na každé jste dostali 2 pytle s
ledem na cestu...
Dá se na takhle extrémní podmínky vůbec připravit?
Připravit se dá jen delším pobytem v alespoň podobných
klimatických podmínkách a to jsem neabsolvoval. Měl jsem jen 3 dny na
přípravu na místě a to bylo málo.
Popsal bys, jak se pro tebe závod vyvíjel
od startu do cíle?
Jako nejslabší plavec z celé profi startovky jsem věděl, že do plavání musím
dát vše. Do obrátky v polovině se mi dařilo zuby nehty držet 6ti členné
skupiny a byl jsem nadšen. Po obrátce jsem ale na chvilku ztratil kontakt a
už jsem je neobjevil. Na cestě zpět jsem na ně ztratil 4 minuty. Na kolo
jsem tedy vyrážel s 12ti minutovou ztrátou na čelní skupinu a čtyřminutovou na
poslední skupinu. Pár lidí jsem dojel, ale na obě skupiny s hlavními
favority jsem trochu času ztratil. Do depa jsem dojel jako 15. a věřil, že
top 10 ještě bude v mých silách. Hned první kilometry běhu mě z toho ale
probraly a do cíle už to byl jen pochod mrtvol (oblíbená hláška Martina
Krňávka).
Jak tedy hodnotíš svůj předvedený výkon v Brazílii?
Výkon ve vodě - do poloviny super, pak už hlavně boj s orientací. Na kole to
docela jelo, ale snažil jsem se pošetřit i síly na běh, kde jsem teprve
chtěl útočit. Na běhu, na který jsem se v poslední době nejvíce zaměřil a
nejvíce jsem si v něm věřil, jsem se k pořádnému běhu ani moc nedostal...
Jednoznačně jsem nezvládl adaptaci na horko.
Byl to premiérový ročník. Jak jsi vnímal
organizaci, atmosféru, tratě, diváky..?
Závod organizovali pořadatelé mého oblíbeného Ironmana ve Florianopolisu,
takže vše klapalo, jak mělo. Vzhledem ke klimatu jsme se i se soupeři shodli,
že by to tady chtělo na běhu občerstvovačku na každém kilometru (jak to
například bylo i na jarním Ironmanu v Los Cabos). Kulisa byla velmi dobrá,
projížděli jsme kolem vytrvale ucpané dopravy (provoz je tady značný a my
jsme zabrali jeden pruh v každém směru pro sebe) a přesto řidiči převážně
povzbuzovali. Na běhu se projevilo, že s každým brazilským závodníkem v
průměru dorazilo 5-10 rodinných příslušníků a přátel, takže docela kotel.
Tratě jsou docela extrémní i když vlny i vítr nejsou až takový problém.
Letět sem závodit má smysl jen pro opravdového milovníka veder.
Co bylo tvým hlavním důvodem pro výběr tohoto podniku?
Volil jsem mezi Floridou a novým závodem v Brazílii. Na Floridě jsem už
závodil několikrát, ve Florianopolisu se mi vždy dařilo a tak padla volba na
novou destinaci. Nevím, zda to bylo dobré rozhodnutí. Na chladné Floridě by
asi výsledek byl o dost lepší (kvůli extrémnímu chladu a větru se tam
dokonce zrušilo plavání!), ale když mohu volit, vybírám si raději nové
závody a z ničeho si předstartovní obavy nedělám...
Měl jsi možnost v Brazílii kromě samotného závodu i něco podniknout?
Hned první den jsem vyrazil na 40km trénink na kole až za město. Prvních
10km bylo v divokém provozu docela o život, pak jsem našel krásnou silnici
téměř bez provozu. Když jsem se vrátil do hotelu, všichni mi řekli, že jsem
sebevrah a mám být rád, že jsem se ve zdraví vrátil. Důrazně doporučují
neopouštět hotel. Pár set metrů od něj už prý jde o život. I na na malou
veřejnou plážičku nedaleko od hotelu se ke mně přidal místní závodník (z Ria
de Janeiro), až jsem ho ujistil, že už jsem tam byl dvakrát a nic se mi nestalo.
Co říkáš na podiové umístění a výkon Filipa Ospalého?
Sebastianovi i Mirindě jsem věřil a fandil. Zatímco Sebi si za tím šel téměř
start - cíl, s Mirindou to po kole vypadalo nahnutě. Pak ale předvedla svůj
běžecký koncert a vše bylo při starém. Škoda, že už Chrissie sbalila
Ironmanská fidlátka. Ženský profi Ironman šel v posledních letech hodně
nahoru a odstartovala to právě Wellingtnová.
Filip si prošel křest ohněm. Snažil jsem se mu poradit, jak nejlépe umím, ale
na trati už je pak každý sám. Havaj je extrémní hlavně startovní listinou a
nasazením všech na zúčastněných, až potom větrem, vlhkem, horkem... Zpočátku
to vypadalo skvěle a Filip tomu dával 100%, v nejtěžších pasážích cyklistiky
ale na Filipa padla krize a ta se v Koně rozchází těžko. Byl bych rád,
kdyby Filip své rozhodnutí ještě časem přehodnotil a pokusil se o reparát.
Určitě tam má na víc. Příští sezonu ale budeme směřovat jiným směrem.
Co tvé další ironmanské plány?
dostal jsem lákavé pozvání na Challenge Half do Bahrajnu, kam 500.000 dolarů
na prize money přitáhne špičku krátkého i dlouhého triatlonu. Přesto, že na
těchto tratích si ambice na podíl z této částky (top 10) dělat nemohu, je
pro mě ctí být u toho. Na startu bude i Radka Vodičková, která by tady
naopak díru do světa udělat mohla!