Byl to můj zatím nejlepší výkon v halfironmanu v životě, říká Lukáš Kočař
Jakou příchuť má pro tebe osmé místo ze závodu IM 70.3 Bahrain?
Objektivně to byl zatím můj nejlepší výkon na ½ IM v životě, s tím jsem samozřejmě spokojený. Bohužel nevyšlo pár detailů, které by mě s výkonem, jaký jsem předvedl, posunuly o 3 místa dopředu.
Po nevydařeném Pilmanovi, kde jsi odstoupil na běžecké části, ses naplno pustil do dalšího tréninku. S jakým cílem jsi odcestoval do země šejků?
Zajet kvalitní výkon, se kterým budu vnitřně spokojený. Před závodem jsem pomýšlel na umístění v TOP5, což nakonec nebylo příliš daleko.
Jakou závodní strategii jsi zvolil?
To byl asi největší rozdíl oproti všem dosavadním půlkám, které jsem zatím absolvoval. Měl jsem jasně daný plán, jaký výkon můžu na kole držet. To stejně platilo i u běhu, jen jsem se držel stanoveného tempa. Jediné, co z hlediska mé předzávodní strategie nevyšlo podle představ, byla ztráta po plavání…
Popsal bys závod z tvého pohledu?
Za první bójí ve vodě (asi po 40ti metrech od startu) jsem se dostal na druhé místo a doufal, že první skupinu už nepustím. Bohužel jsem se postupně prosíval dozadu a nebyl schopný tempo akceptovat, skupina asi 10 lidí mi tak po 500 metrech uplavala. To byl asi nejhorší možný začátek závodu.
Jak vypadalo tvoje představení na 90km rovinaté cyklistiky?
Na kole mi tak nezbývalo nic jiného, než se držet plánu a snažit se jet rovnoměrné tempo. V něm jsem se na prvních 40 km dvakrát prostřídal s jedním z polských závodníků, ale většinu jsem musel na čele odjet já. Za námi se pak objevila dvojice v čele s Němcem Herbstem, který před otočkou v polovině závodu nastoupil a oproti plánovaným 350-360 W jsem jel tři minuty průměrem 420 W. Prvním nástupem sice nikoho z vláčku neodpáral, ale i na mě to bylo příliš, a proto jsem jeho další nástup na okruhu F1 nechal ladem a nakonec nám zde odjel. Závěrečných 30 km po větru do depa se zvolnilo, ale znovu jsme se z vláčku 4 lidí na čele střídali jen dva.
A závěrečný půlmaraton?
Pomalejší druhé depo mě odsunulo při startu běhu až na 12. místo, ale po úvodních dvou kilometrech jsem se posunul na 10. příčku. Držel jsem konstantní tempo a na 16.km se posunul až na konečné osmé místo.
Jak ti seděly tratě závodu?
Trať je v Bahrainu velmi rychlá, nejrychlejší na světě. Pro mě z nesmyslných důvodů se dle záznamu z cyklistiky posunula otočka blíže k cíli a cyklistika tak měl jen 86,5 km. Kromě jednoho incidentu, kdy nás policista na 45.km poslal na jinou silnici a ztratili jsme zde kolem 15 vteřin byl závod hezký, a i vzhledem s perfektnímu počasí na něj budu rád vzpomínat.
Jaké bylo ubytování a závodní logistika?
Bydleli jsme s Marikou asi 6 km od centra závodu v turistické hotelové čtvrti plné mrakodrapů, ale to nic nemění na tom, že projet se pohodlně na kole je v Bahrainu nemožné a horší místo pro cyklistický trénink si stěží dokážu představit.
Co říkáš na organizaci a kulisy závodu v této exotické, bohaté zemi?
Když peníze nejsou problém, sejde se na startu čtveřice A. Brownlee, Frodeno, Gomez, Luis a zajedou si každý v jiné sestavě štafetu, to vše korunoval štafetový „Dream team“ kde odjel cyklistiku Mark Cavendish a půlmaraton odběhl Mo Farah, který přiběhl do cíle asi 2 minuty po mně.
Udělal bys teď s odstupem něco v závodě jinak?
Pravděpodobně ne, ve vodě jsem bohužel na víc neměl a na kole bych se asi zbytečně zavařil a neběžel, jak se mi nakonec povedlo.
21 kilometrů za 74 minut je po plavecké a cyklistické části hodně kvalitní výkon. Co na svůj vylepšený běh říkáš?
Když se sejdou klimatické podmínky, rovinatá rychlá trať a nepřijedu z kola popravený, myslím, že na takový běh aktuálně mám.
Nedávno jsi navázal spolupráci s koučem Lubošem Bílkem, kterého není potřeba představovat. Předtím jsi několik sezon trénoval sám. Jak velká je to pro tebe změna?
Již od Challenge Prague jsem uvažoval nad tím, koho oslovit, nakonec jsem po měsíčním zvažování oslovil Luboše a ten mě naštěstí neodmítnul. Musel jsem se donutit zase chodit pravidelně ráno plavat, občas s tím sice stále bojuji, ale jak se blíží závody, je to snazší. Žádné velké změny, respektive Luboš se snažil přiblížit svůj plán mým tréninkovým a časovým zvyklostem, a to si myslím, že se povedlo. Největší změnou jsou samotné tréninky.
Co bylo důvodem startu na závodě v Bahrajnu v samém závěru letošní sezony?
Poté co jsem oslovil Luboše, nastínil jsem mu, že bych chtěl ještě letos někde závodit, Bahrain byl až začátkem prosince, na přípravu byl dostatek času, proto jsme zvolili právě tento závod. Navíc mám vždy problém se začátkem přípravy na další sezónu již od října – listopadu, proto jsem rád, že jsem mohl naplno trénovat až do prosince a snad se rovnou někam posunul.
Jak hodnotíš sezonu 2019?
Zajel jsem výsledky, kterých si vážím. Bohužel u mě vždy převládnou ty negativní dojmy ze závodů, které mi absolutně nevyšly, a letos jich znovu bylo hodně. Proto věřím, že příští rok s pomocí Luboše toto zlomím.
Co tě čeká v zimní přípravě?
To nevím, jestli chci aktuálně v době volna, navíc na krátké dovolené vědět..Ale upřímně, opravdu se těším na to, že si zase máknu a někam se ještě posunu, zimní příprava vyvrcholí znovu na týmovém soustředění s Konrad Tools Teamem na konci března na Gran Canarii.
Už víš, kde budeš chtít startovat příští sezonu?
Pár závodů mám vytipovaných, ale konkrétně ještě není nic jisté. Moc hezkým vrcholem by byl dvojboj na Xterra Hawaii koncem listopadu a následně MS v ½ IM na Novém Zélandu začátkem prosince.