Modlil jsem se za jakýkoliv kopec nahoru, říká Martin Opolecký po ICON extreme triathlon Livigno

20.09.2017 -
Triatlonista Martin Opolecký si po norsemanské zkušenosti letos střihnul další extrémní výzvu v podobě ICON extreme Livigno. Pořadatelé museli kvůli sněhové nadílce poupravit cyklistickou část, během závodu se rtuť teploměru pohybovala kolem nuly. Martin se s náročnými podmínkami popasoval se ctí a dokonce obsadil šesté místo celkového pořadí.

Co bylo tvým důvodem startovat na ICON Livigno extreme triathlon? 

Byla to spíše náhoda. Chtěl jsem jít Swissmana, ale neprošel jsem loterií a tak se poohlédl po jiné extrémní možnosti. ICON mě oslovil hned několika věcmi – jednak tratí, která je doopravdy extrémní, druhak lokalitou, která je nádherná a nakonec to není až tak daleko z ČR. Ideální týdenní rodinná dovolená. 

Vysoká náročnost tratí, neuvěřitelné převýšení, nevyzpytatelné klimatické podmínky alpských velehor..Věděl jsi, co tě čeká? 

Myslel jsem si, že ano – měl jsem za sebou Norsemana a několik cyklomaratonů v Alpách. Opak byl ale pravdou. Nebo jinak, věděl jsem, co mě čeká po fyzické stránce. Hodně jsem však podcenil přípravu na počasí – to mě na kole velice vytrestalo. 


Jak jsi pojal přípravu na tento extrémní závod? 

Měl to být jeden ze dvou vrcholů této sezóny a nakonec to byl vrchol jediný. Až na to, že mě v červnu trochu pochroumalo auto, které mi vjelo do pruhu pro cyklisty, byla celá cyklistická příprava ideální. Na jaře jsem toho docela hodně najezdil, odjel několik půlek a přes léto se pak více zaměřil na kopce. Běžecky to bylo horší, celou sezonu mě trápí záněty v achilovkách a poslední měsíc jsem kvůli problémům s lýtkem vlastně neběhal. Plavání nekomentuji, nikdy jsem nebyl plavec a z toho, co uplavu, se zlepšit nedá. V otevřené vodě plavu jenom na závodech a studenou vodu nemám rád ani ve sprše. 

Jak ses cítil v den D na startovní čáře? S jakou strategií a plánem jsi šel do závodu? 

Fyzicky jsem se cítil dobře, posledních několik dnů jsem se začal připravovat i mentálně na to, že celý závod budou průtrže vody a v nejnižších polohách max 8°C. Strategie byla jednoduchá – udělat vše pro to, abych dokončil. To znamenalo neztratit se ve vodě, jezdit na pohodu do kopce, nespadnout z kopce a sníst toho na kole co nejvíce. Říkal jsem si, že tělo bude potřebovat v takových podmínkách daleko více energie, nežli při normálním závodě v teple. Na přejezdech bylo okolo 4 stupňů a déšť – přesně ty podmínky, v kterých zásadně nikdy nejezdím a tak jsem úplně nevěděl, co to se mnou udělá. 


Jaké to bylo na tratích jednotlivých disciplín? 

Plavání mi asi hodně sedlo. Vůbec jsem sice nevěděl, kam plavu, ale když jsem náhodou trefil nejvzdálenější bójku a z lodě na mě křičeli, že už musím zatočit tak jsem věděl, že mám vyhráno, nazpět jsem viděl alespoň světlo z Livigna. Orientace v úplné tmě uprostřed jezera není mou silnou stránkou. Plavat po tmě byla zajímavá zkušenost. Kdybych do někoho občas nenarazil, tak bych si myslel, že celou dobu plavu úplně sám. V depu jsem strávil obdivuhodných 9 minut, celý se převlékl a vyjel do kopců. Jet nahoru nebylo špatné, ale dolu to bylo peklo. Od táty, který mi dělal support, jsem dostal i jeho cyklo věci, které mě zachránily, ale i tak jsem se klepal všechny sjezdy a vlastně i po rovině a modlil se za jakýkoli kopec nahoru. Na 125.km pod Stelviem nás pořadatelé zastavili a otočili s tím, že na Stelviu je sníh a že mění cyklo trasu (nakonec tam napadlo 20 cm). I tak jsme ujeli 195km a vyjeli pět +2000m přejezdů. Po devíti hodinách promočený a prokřehlý jsem byl rád, když jsem se v depu mohl zase celý převléci (tentokrát 10 minut..) a vydal jsem se na krásný běh. Část jsem absolvoval sám a část s mojí přítelkyní, která mě doprovázela nejenom do poslední části, kam musí mít každý závodník support a povinnou výbavu. Dá-li se to tak nazvat, tak běh jsem si užil – přestalo pršet, z hor byly nádherné výhledy dolů a krom kopců nahoru jsem i mohl běžet. Ani jsem moc nevnímal, jaká je zima a tak jsem v krátkém vyšel až do cíle a tam zjistil, že teploměr ukazuje -3°C. Nevím, jestli mi celý závod celkem sednul nebo se ostatní závodníci trápili více nežli já, ale výsledek byl nad očekávání. 

Co bylo během závodu pro tebe nejtěžší? 

Jednoznačně cyklistika. Trať i podmínky z ní udělaly něco, co jsem nezažil. Celý závod je pak hodně těžký pro váš tým, který se o vás stará od brzkého rána a bez něj nezmůžete vlastně vůbec nic. I pro ně je to občas pěkný závod, aby vše stíhali. 

Ze Swissmana vím, že závody tohoto typu provází velmi přátelská, až „komunitní“ atmosféra. Jaké to bylo na ICON? 

Přátelská – není to masový závod, přihlášených nás bylo 110, a tak je atmosféra vždy taková familiárnější nežli na větších závodech. Každý závodník má svůj tým, a tak i na celé cyklistické části je pořád někdo, kdo vás povzbuzuje – ať již váš tým nebo cizí. Celý závod je tak velice příjemný.

 

Jaké velké bylo tvé pozávodní vyčerpání? 

125% 

Kdyby ti někdo nabídl startovné na příští ročník, kývl bys na to znovu? 

Teď řeknu, že příští rok určitě ne, ale další roky možná ano. Přeci jenom mě trochu mrzí vynucená změna trasy. Ale jeden nikdy neví, rok je dlouhá doba. Ale spíš bych se znovu pokusit přihlásit na Swissmana.



Hodnocení:
Přečteno 1280x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
28.3.24Olympijský šermíř Beran ocenil železnou ženu z Havaje. Stala se sportovcem roku Prahy 14
20.3.24Ironman nedávno aktualizoval svá pravidla, přinášející několik významných změn.
11.3.24Dominance Ditleva a Lee zahájila éru T100 v Miami
2.3.24McKenna a Sodaro ovládli Ironman Nový Zéland
19.2.24Dříve stačilo do tepla jen jezdit a dnes by tam triatlonista pomalu měl bydlet celou zimu, říká Pavel Wohl
6.2.24Mistrovství světa Ironman 70.3 pro rok 2025 míří do Marbelly ve Španělsku
27.1.24Triatlonová komunita není aktuálně úplně kompaktní, rád bych naše prostředí více spojil, říká Petr Soukup
21.1.24Skvělé, že někteří profíci dají nahlédnout, jak trénují, říká Roman Procházka
10.1.24Luxusní kola si své zákazníky vždy najdou, říká mechanik Michal Kohoutek.
21.12.23Mým snem je účast na největším sportovním svátku světa, říká Tereza Zimovjanová