Běh po pláži do cíle jsem si užil v euforii, říká Luboš Truhlář

Jak proběhly poslední přípravy před tvým letošním vrcholem na MS v terénním triatlonu?

Poslední týdny nám v Čechách celkem přálo počasí a tak to bylo s tréninkem snazší. Snažil jsem se ještě trochu závodit, abych z toho nevypadnul. Závody už se odehrávaly pouze na kole a pocitově jsem se cítil dobře. Jinak mi z plánu v závěrečném období vypadly dlouhé vytrvalostní tréninky a převažovaly spíše kratší a intenzivnější. Snažil jsem se některými tréninky specificky připravit na Hawai např. běh do kopce nebo trénink na singletracku v Jizerkách.

Podělil by ses o zážitky z cestování na trase Praha-Havaj?

Cesta na Hawai byla vcelku hektická. Společnost, přes kterou jsme objednávali letenky zkrachovala, dozvěděli jsme se to asi 36 hodin před plánovaným odjezdem. Takže jsme narychlo sháněli nové letenky, přes půlku světa, s odletem další den a ještě aby to bylo za rozumnou cenu. Nakonec se to podařilo, ale oddychnul jsem si, až když jsem seděl v letadle. Jinak cesta byla v pohodě a vcelku i rychle utekla. Kolo dorazilo, jak mělo, takže spokojenost. Na druhou stranu se na nás trochu usmálo štěstí s ubytováním. Omylem nám dali asi nejdražší apartmán na hotelu (místo levnějšího) s výhledem na oceán.

Jak rychle sis zvyknul na místní klima?

První dny na Maui jsem více bojoval s časovým posunem než s vlastní aklimatizací a tak jsem ani moc netrénoval, nebo jen lehce. Týden před závodem jsem zařadil ještě nějaké těžší tréninky, abych si zvyknul na závodní tempo v daných klimatických podmínkách, ale vždy s rozumem a hlavně to nepřehnat. Celkově jsem se cítil dobře připravený na závod a teplé počasí mi vyhovovalo. Nervozita ze závodu dorazila až těsně před startem, když jsem uviděl to obrovské množství závodníků, diváků  a ty obrovské vlny.. Atmosféra v místě závodu byla úžasná. Jen je škoda, že jsme si ji nemohli užít více. Tratě jsou jednokolové a téměř bez možnosti přístupu diváků.

Pojďme k samotnému závodu. Podle televizních záběrů to vypadalo, že se v tak velkých vlnách snad ani nedá plavat..

Přál jsem si závod bez vln, za sucha a s menší oblačností. Vyplnilo se mi jen to sucho.
Vlny byly v neděli asi největší, které jsem na Maui za těch 12 dní viděl. Pro mě to bylo spíš o přežití než o nějakém výkonu. Nejsem na to vůbec zvyklý a ve vodě to se mnou dělalo, co chtělo. Chvílemi jsem chtěl hákovat v nohách, ale hned na to přišla vlna a člověk byl úplně mimo. Při výlezu z plavání jsem se nešikovně dostal do padající vlny a ta si se mnou zahrála na pračku.

Určitě jsi byl pak rád, že už můžeš nasednout na kolo..

Na kolo jsem se hodně těšil a šlápnul do toho hned od začátku. První část se de facto jen stoupá a tak byla šance předjet co nejvíce rychlejších plavců. To se mi víceméně dařilo, i když občas jsem se zaseknul v úzkých místech a musel trpělivě čekat. Jelo se mi parádně a v druhé části, která je jeden dlouhý sjezd jsem se již pohyboval kolem 40. místa. Ve třetí technické části se spoustou začátek jsem si již udržel pozici, ono v těch single track pasážích ani nešlo moc předjíždět. Naštěstí jsem projel pasáž bez karambolu, i když nejsem zrovna velký technik.

Helena Erbenová vyprávěla, že běžecká část jí dala zabrat, profilem i měkkým terénem. Jak se tobě dařilo v poslední části závodu? 

Běh byl tentokrát hodně náročný. Udělalo se vcelku vedro a prvních 5 km se běželo pouze do kopce. Síly jsem ale rozložil optimálně a cestou nahoru a pak i dolů se mi podařilo předběhnout cca 10 lidí, kteří to evidentně trochu přepálili. Závěrečný běh po pláži a do cíle jsem si už užil v euforii.

Při první havajské účasti je 28. místo velmi kvalitní výsledek. Jak to vnímáš?

Celkově bych tratě zhodnotil jako velmi těžké jak po fyzické tak i po technické stránce a úspěšné zvládnutí závodu vyžaduje hodně zkušeností a právě zmíněné rozumné rozložení sil. Na druhou stranu se jednalo o hodně specifický a zábavný závod, který jsem si hodně užil. Se svým výsledkem jsem spokojen a odpovídá výkonnosti, které jsem dosahoval během sezóny. V závodě jsem prodal všechno, na co jsem měl, ale vždycky by se dalo něco zlepšit. Při plavání a na kole byly momenty, které bych nyní udělal asi jinak a mohlo by mi to ještě nějakou tu vteřinku ubrat. Na Maui jsem si jel hlavně pro zkušenosti do budoucna a ty jsem si odvezl.

Co říkáš na specifickou atmosféru šampionátu? Šamanské rituály, tradiční věnce z místních květů, vlhké a horké podnebí..? Jaký byl závěrečný ceremoniál dekorování nejrychlejších xteráků na světě?  

Ceremoniál, ale i ostatní doprovodné akce byly parádně připravené a se skvělou atmosférou. Přece jen 1000 lidí v jednom sále a stejně zaměřených dokáže udělat své. Je vidět, že lidi z Xterry už to nějaký ten rok dělají. Jedině mě trošku mrzel omezený přístup na závodní trať v týdnu před závodem. To by se dalo určitě zlepšit.

Na závod vyrazila početná výprava z Čech. Byli jste v kontaktu a podnikali něco společně?  

S hodně Xterákama z Čech jsme byly v kontakty téměř každý den. Bydleli jsme poblíž, potkávali jsme se na trati a viděli se i na večerních kulturních akcích. Určitě jsme tu zanechaly dobrou stopu nejen po té sportovní stránce. Na té zapracovala nejvíc Helča Erbenová, která v rok od roku silnější konkurenci vybojovala nádherné 5. místo. Letos to pro ni bylo asi ještě těžší než jindy, kvůli těžkému plavání, ale díky famóznímu výkonu na kole to takhle skvěle vytáhla. Posílám ještě jednou gratulaci a velký obdiv.

Na americkém kontinentě ještě pár dní zůstáváš. Co máte v plánu navštívit?

S rodinou máme v plánu týden dovolené na západním pobřeží. Chystáme se navštívit San Francisco, Las Vegas, Los Angeles a několik národních parků. Uvidíme, jak to všechno stihneme. Těch turistických cílů je na západě USA spousty. Poté ještě letím za kamarádem do Portlandu, kde již bude pobyt i trochu pracovní a kde se začnu snad i lehce hýbat. Už se těším, až okusím sportování v Americe.

Sezona končí a je čas koncipovat zimní přípravné období. Jak to plánuješ? Budeš absolvovat podzimní běžecké závody v rámci přípravy?

Přípravu na další sezónu začnu po návratu z USA cca v polovině listopadu. Letos mi ani nevadí blížící se zima. Jak loni nebyla a ještě mám prodloužené léto, tak mi i trochu toho chladu chybí. Každý rok si říkám, že v rámci přípravy budu chodit na běžecké závody, nakonec to ale nikdy nedopadlo. Přes zimu hodně dodržuji tréninkový rytmus a závody by mi ho rozhodily, takže asi ani letos to moc nevidím. Závodit tedy začnu asi od března nebo dubna klasickými desítkami v Kbelích a Pečkách.