Zašitý triatlet Švarc bojoval jako lev a za 2. místo dostal pohár pro kategorii žen. „Když se daří,“ smál se

Přemku, v úvodním závodě Českého poháru v olympijském triatlonu jste v Bratislavě skončil druhý. Co říkáte tomuto výsledku? 

Věřil jsem si na vítězství a to i díky velmi podařeným závodům v minulých týdnech. Bohužel bylo hodně věcí, které mi nepřály. Ale také musím vyzdvihnout velmi dobře připraveného Honzu Čelůstku, který byl v neděli v běhu prostě lepší a zaslouženě vyhrál.

V sobotu jste v semifinále upadl, váš obličej zalila krev a musel jste na šití. Co se stalo? 

Jeden slovenský reprezentant bohužel pojal cyklistiku jako kamikaze, ale při vyhýbání se jedné z děr mě sejmul. Pak se po mně ještě projel další závodník, takže se mi z asfaltu zvedalo poměrně těžce.

Co jste dělal a jaké byly vaše myšlenky, když jste jel do nemocnice?

 Po pádu jsem dojel k depu a ptal se rozhodčích, zda je reálné pokračovat. Bohužel mi doporučili návštěvu sanitky. Tam mě přesvědčili, že ránu je nutné zašít. Po cestě do nemocnice jsem si říkal, že je štěstí, že nemám nic zlomeného.

Když vám lékaři ránu zašili, doufal jste, že byste i tak mohl zasáhnout do nedělního finále? 

Adrenalin udělá hodně. Doktoři mi závod sice nedoporučovali, zranění a pocity v neděli ráno mi ale dovolily, abych na start nastoupil. A já se chtěl rvát do posledního metru.

Jak jste se nakonec dohodl s pořadateli, že jste mohl v neděli nastoupit?

 Díky tomu, že to nebyla moje chyba, šlo zažádat o divokou kartu na úkor některého z kvalifikovaných. Jsem rád, že speaker a známý slovenský moderátor Sajfa chtěl raději moderovat a místo mi přenechal. Ještě jednou mu za to děkuji. Hrozně moc jsem chtěl ukázat svou formu a jsem hrozně rád, že to takhle vyšlo.

City Triathlon Bratislava se jel na tratích sprintu. Jak vám to vyhovovalo?

 Sprint triatlon je také trochu o štěstí a více o aktuálních pocitech než olympijský triatlon. Mně však většinou kratší distance vyhovují. A nutno podotknout, že na takhle dobře zorganizovaném závodě byla radost bojovat.