Na počátku byl článek v Komsomolské pravdě, na který mě upozornil Tomáš Pudil, redaktor Československého sportu. G. Švec ve „Efektu Atlantidy“ se zamýšlel na smyslem odznaků GTO resp. BGTO (Gotov k trudu i oboroně) a v jednom odstavečku jednostránkové polemiky se umínil o triatlonu v Gorkém.
Před měsícem jsem vás seznámil s výletem, který pro Česko objevil kouzlo nejtěžšího triatlonu na světě – francouzského Embrunmana. Článek o nádherných zážitcích pod Alpe de Huez, který vyšel ve Stadionu, naplnil o rok později autobus a ten pod taktovkou brněnského triatlonového guru vyrazil na jih.
STARÉ POVĚSTI TRIATLONOVÉ PO DVACÁTÉ DRUHÉ
Příští rok tomu bude dvacet let, kdy jsem se zúčastnil prý nejtěžšího triatlonu světa – francouzského Embrunmana. Článek, který mi otiskl sportovní časopis Stadion přilákal následující tok do Embrunu plný autobus Čechů. Ale o tom až příště.
Staré pověsti triatlonové, únor 2008 - Na hranicích jsme pro bezproblémový přejezd použili několik galusek…Na cestu jejíž cílem bylo malé městečko, či spíše vesnička nedaleko hranic s Německem – Rfdekro – vzpomínám rád. Poprvé na západní dálnici a navíc s takovým vozidlem, jakým dormobil Tomaše Krčila opravdu byl. Večer jsme zajeli na parkoviště, načepovali vodu a na propanbutanovém sporáku uvařili polévku. V rozložených postelích se reprezentační tým vyspal do růžova.
Mistrovství Evropy v dlouhém triatlonu – Dánsko, 1989 Letos tomu bude dvacet let co byla založena první celostátní organizace triatlonu v Česku: Český svaz triatlonu při Československém svazu tělesné výchovy a sportu (Co na blížící se výročí výkonný výbor svazu?).
Druhý příběh, který se vztahuje k II. Otevřeném mistrovství Evropy v dlouhém triatlonu v Säteru 1986 byl neméně zajímavý příběhu prvního o středovém složení Walter. Dokončil jsem tehdy mistrovské plavání a namířil si to do velkého stanu – šatny. Převlékám se a najednou: „Pane Řípa, jak se vám plavalo?“ Slyšet krásné „ř“ uprostřed Švédska, kdo by se nadál.
V říjnu jste dočetli ságu o mé účasti na II. otevřeném mistrovství Evropy v dlouhém triatlonu, které se konalo v roce 1986 ve švédském Säteru. V závěru jsem vám slíbil dva příběhy, které s mistrovstvím úzce souvisí. Zde je příběh první.
Vážení přátelé, kteří jste vydrželi sledovat osm pokračování mého příběhu při II. Mistrovství Evropy v dlouhém triatlonu, slibuji Vám, že dnes se mnou a Säterem setkáváte naposledy. Blížím se do cíle poslední disciplíny, do cíle běhu maratónského, do cíle Mistrovství Evropy.
LESY DALARNA anebPRVNÍ POLOVINA MARATÓNU PŘI II. OTEVŘENÉM MISTROVSTVÍ EVROPY V DLOUHÉM TRIATLONU Před měsícem jsem se s vámi rozloučil v převlékacím stanu mezi kolem a během při II. Open Champioship Long Distance Triathlon ve švédském Säteru.
... aneb jedu na kole a běžím při II. otevřeném mistrovství Evropy v dlouhém triatlonu. Dojel jsem do Borlange. Městečko či spíše město bylo podstatně větší než Säter. Jel jsem po silnici pečlivě nalajnované, kolem benzinových pump: Esso, Oil Company.. stále jako ve filmu, jen jsem čekal, kdy se na plátně objeví The End…
