Nejen možnost absolvovat na přelomu roku pro nás exotické Brazílii sérii sprint-triatlonů táhla tři české triatlonistky přes Londýn a časová pásma

do jedné z hlavních brazilských metropolí Sao Paula. Samotná organizace, zájem médií - prostě závodník v centru dění a v neposlední řadě

oslava Silvestra a příchod Nového roku, zanechalo v našich závodnících vzpomínky, které jistě budou chtít za rok opět oživit.

 

Např. v samotné oslavě Silvestra na plážích přímořského letoviska Santosu byly všechny zúčastněné závodnice součástí velkolepých oslav a měly v režii večerního programu vlastní  čas  pro představení a zbyl prostor i pro rozhovory a tanec.Všechny závodnice měly během večera svá vyhrazená místa a stálým doprovodem byl  tým kameramanů od veřejnoprávních či soukromých televizí.

 

Vlastní závody pak provázala atmosféra blízká spíše španělské koridě než triatlonu. Vyrovnanost startovního pole a rychlost závodů pak potvrdilo, že kdo po plavecké části není v předu může jen těžko myslet na ty nejvyžší posty. Přestože rozdíly po cyklistické části / 4,4km / byly mezi skupinami max. 10-ti sekundové, ze zadních řad se úplně dopředu nikdo neprobil. Na to doplatila např. bývalá mistryně světa Carol Montgomery, která přes nejlepší běžecké výkony ani jednou nedosáhla na stupně vítězů. Připomínám, že závody se uskutečnily na tratích 250m plavání - 4,4km cyklistiky - 1,4km běhu - to celé 3x vždy s 20-ti minutovou pauzou mezi jednotlivými závody. Závody tohoto typu jsou u nás zatím méně obvyklé, ale určitě stojí za zamyšlení pro širokou triatlonovou obec a pořadatele závodů jak dál zatraktivnit své závody.