Bylo to neskutečné překvapení, říká Radka Kahlefeldt

12.04.2018 -
Skvělé české triatlonistce Radce Vodičkové Kahlefeldt se nedávno narodila dcera Ruby. Po mateřské přestávce se vrátila ve velkém stylu, když zvítězila na IM 70.3 Davao. Více v našem rozhovoru

Po krátké mateřské pauze ses vrátila do závodění ve velkém stylu vítězstvím na IM 70.3 Davao Phillipines. Jaké jsi měla pocity? 


Neskutečné. Nezávodila jsem od června a závodění miluji. Na tento závod jsem se těšila, ale neočekávala jsem žádný výsledek. Trénovala jsem sama a neměla jsem s nikým žádné srovnání, takže vyhrát tento závod je pro mne neskutečné překvapení. 


Před druhou Japonkou Washizu jsi měla v cíli náskok něco přes deset minut. Jak se ro tebe závod vyvíjel?   


Vedla jsem celé plavání a na kolo jsem šla s 1,5 min náskokem. Po 45 km na kole jsem vedla o 3 minuty a v druhém depu jsem měla velký náskok (asi 10 minut). Nikdy jsem se na kole necítila lepe. Vůbec jsem se necítila unavená a hrozně rychle to uteklo. Z běhu jsem měla velký respekt (stále mam 5 kg více, než je moje závodní váha). Do běžecké ho tréninku jsem se po porodu vracela hodně opatrně a můj nejdelší běh před závodem byl asi jen 70 minut. Naposledy jsem půlmaraton běžela v červnu..


Vnímala jsi někde výraznější rezervy? 


S výkonem na kole jsem nesmírně překvapena a od běhu jsem nic neočekávala. Vím, že mám před sebou ještě spoustu práce. Až týden před závodem jsem měla první dva těžší běžecké tréninky, kde jsem běhala intervaly. 



Jak sis užila závod na exotických tratích Filipín? Jaká byla organizace a atmosféra? 


Atmosféra byla neskutečná. Po závode jsem v rozhovoru řekla, že to bylo jako na Olympiádě v Londýně! Diváci úplně všude! A tohle byl halfironman! Říkala jsem, že jsem měla v plánu běžet a snažit se vypadat dobře pouze tam, kde budou diváci, ale oni byli po celé trati..Takže jsem musela běžet slušně pořád..Můj běžecký čas je pomalý, ale měla jsem luxusní náskok, a tak jsem si mohla dovolit se občerstvovat každých 1,7 km (bylo vedro a vysoká vlhkost). Závod v Davao byl první ročník a byl uspořádán naprosto úžasně! Tratě naprostá rovina, kolo rychlé, běh taky rovina, ale kvůli vedru se nedá běžet moc rychle. 


Jak složité bylo se po porodu vrátit do kondice a závodění?


Návrat je a není těžký, jak se to vezme. Do tréninku mám chuť a moc mě to baví ale musím se brzdit. Párkrát se mi během návratu podařilo to trochu přehnat a tělo mi to okamžitě dalo vědět. Musím opravdu poslouchat své tělo a pocity. Ted nejsem zodpovědná jen za sebe, ale i za malou Ruby. Pro mě je hodně důležité, aby Ruby byla kojená aspoň 6 měsíců, takže nesmím nic přehánět..



Jak kloubíš mateřské povinnosti s tréninkem?


Toto je asi ten nejtěžší oříšek. Je to hodně náročné a musíme správně využít každou minutu. Snažím se trénovat, když Ruby spinká. Brad hodně pomáhá. Máme velké štěstí, že Ruby často spinká celou noc, takže se vyspíme úplně skvěle. To je pro mě hodně důležité.


V kuloárech se proslýchá, že zvažuješ start na letošním ročníku Challenge Prague. Je to tak?


Moc ráda bych v Praze závodila, ale bohužel tento rok s námi Brad do Evropy nemůže letět, a tak přiletím s Ruby jen na tři týdny v červnu. Koncem července už budeme zase zpátky v Austrálii. 


Kde tedy budeš v letošní sezoně závodit? 



22.dubna Challenge Melbourne 


13.května 70.3 Danang


3.června Challenge Šamorín


9.června Keszthély Triathlon


 



Více snad dám brzy na mé webové stránky Radkaracing.com


 



Hodnocení:
Přečteno 1109x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
15.11.18Helena Karásková přišla o poslední závody, sezonu přesto hodnotí velmi pozitivně
14.11.18V Japonsku měla ČR trojnásobné zastoupení
9.11.18Tomáš Řenč zajel v závěru letošní sezony nejlepší výsledek na Ironmanu
8.11.18Karel Sumbal první na Floridě
7.11.18Ráda bych někdy závodila v České republice, říká Svenja Thoesová
3.11.18Královnou českého triatlonu je opět Vendula Frintová
1.11.18Ráda závodím během celé sezony na jižní i severní polokouli, říká Laura Siddall
30.10.1810 medailí pro ČR z Haveje a Ibizy!
29.10.18Xterra World Championship 2018
27.10.18Franta Kubínek: Moje nejdelší soustředění v životě