Sny si vybírám postupně, po menších krůčcích, říká juniorská reprezentantka Simona Šimůnková

20.07.2016 -
Otec Simony se věnoval triatlonu na velmi kvalitní úrovni a jak se říká, jablko nepadlo daleko od stromu. Z dálkového plavání se Simona postupně přeorientovala na triatlon a jako juniorská reprezentantka už přivezla několik cenných kovů z evropských závodů.

Kudy vedla tvoje sportovní cesta k triatlonu? Kdo tě k tomuto sportu přivedl? 

K triatlonu jsem se dostala díky svému otci, který se triatlonu věnoval od svých 18 let a zároveň byl členem reprezentace. V 80. – 90. letech závodil společně s Honzou Řehulou, účastnil se světového poháru, reprezentoval Českou republiku. S triatlonem ale musel skončit, jelikož dal přednost rodině před sportovní kariérou. Rozhodně to pro něj neznamená ztrátu zájmu o tento skvělý sport. S tímto sportem je pořád v kontaktu skrze mě, jelikož je mým trenérem a zajímá se i výsledky jiných triatlonistů, kteří závodí na světové úrovni. 

Jakým sportům ses věnovala předtím? 

Od malička jsem milovala vodu, a tak prvotní sport, kterému jsem se věnovala, bylo plavání. Dále jsem do 7 let dělala sportovní gymnastiku. Po nástupu na základní školu jsem hrála 4 roky volejbal a dělala atletiku za SK Čéčova ČB. Dá se tedy říci, že již od počátku jsem měla základy pro triatlon, tedy kromě cyklistiky. Ve svých 15 letech jsem byla na vrcholu své plavecké kariéry, byla jsem členkou juniorské reprezentace, umisťovala jsem se na MČR jak v bazénovém, tak dálkovém plavání a v tomto věku jsem zároveň zaplavala své nejlepší časy. Poté jsem šla výkonnostně dolů, a tak jsem se začala naplno věnovat triatlonu. Neznamená to, že pro mě byl triatlon novinkou, jíž předtím jsem si ho párkrát zkusila, ale nebrala jsem ho jako svůj sport č. 1. To se ale od této chvíle změnilo a začalo pro mě úplně jiné tréninkové období. Objevila jsem krásy triatlonu, kterých jsem si předtím nevšimla. 


Prosazuješ se na evropské scéně juniorského triatlonu. Z jakého úspěchu máš doposud největší radost? 

Doma mám 3 evropské medaile (2 zlaté z aquatlonového ME, 1 stříbrná z Evropského poháru juniorů), ale pořád si nejvíce cením 4. místa na EPJ ve španělské Melille, díky kterému jsem se letos kvalifikovala na MEJ do Lisabonu. Tento závod byl od začátku do konce perfektní, a i když to bylo těsně pod stupni vítězů, tak pro mě má větší cenu než cenný kov. Ten pocit, který jsem měla v jeho průběhu, se ani nedá popsat slovy, prostě jsem si ho užila a bavil mě tak, jako ještě žádný jiný závod. 

Jak se zatím pro tebe vyvíjí letošní sezona? Na kterých závodech jsi startovala? 

Letošní sezóna mi začala poměrně brzo a to v dubnu Evropským pohárem v portugalské Quairteiře (19. místo). O týden později jsem se zúčastnila již zmíněného závodu EPJ v Melille. Jako další následovalo MEJ v Lisabonu, ve kterém jsem závodila celkem dvakrát – jednou sama za sebe (28. místo), podruhé za štafetu (11. místo). Se svým výkonem z Lisabonu spokojená nejsem, neboť se mi zde nevyvedla běžecká část tak, jak bych sama od sebe očekávala. Prostě to nebyl můj běžecký den. Následující závod byl pro mě v barvě stříbra, neboť jsem si z něj přivezla medaili za 2. místo (EPJ Kupiškis). První závod v ČR jsem tedy absolvovala s již 5 odjetými závody, a tak jsem v něm mohla uplatnit zkušenosti, které jsem za uplynulé závody nabrala. To se mi povedlo, a tak jsem si z Plzně přivezla 1. místo v kategorii juniorek. Plzní to pro mě ale ještě nekončilo - pokračovala jsem do bulharského Burgasu na EPJ (6. místo) a do francouzského Chateauroax na aquatlonové ME, ze kterého jsem si přivezla zlatou medaili za kategorii juniorek. Za letošní sezónu jsem tedy objela již 8 závodů a další mě čeká za týden v lotyšské Rize a o týden později v Táboře – na obou místech se pořádá další závod EPJ. 


Jsi studentka gymnázia. Vychází ti ve škole vstříc ohledně cestování na závody a tréninkové záležitosti? 

V září nastupuji do posledního, tedy maturitního ročníku, na Gymnáziu Česká v Českých Budějovicích. Na škole mám tzv. ÚVP (úprava vzdělávacího plánu), díky kterému se mi nezapočítává absence zapříčiněná závody, tréninky či soustředěním. Jinak pro mě platí stejná pravidla jako pro ostatní studenty. Do této doby jsem studium se sportem dokázala skloubit, tak uvidíme, jak se mi to povede v maturitním ročníku.

Trénuje tě tvůj otec. Jak vypadá vaše spolupráce? 

Mým osobním trenérem pro triatlon je můj taťka. Plavání ale trénuji spolu s ostatními plavci v plaveckém oddíle TJ KIN České Budějovice pod vedením paní Evy Šmausové a Soni Šestákové. V tomto plaveckém oddíle jsem působila jako závodní plavkyně již předtím, než jsme se definitivně rozhodla pro triatlon. Jinak kolo a běh už je v režii mého taťky. Není to jeho zaměstnání, jak to u trenérů bývá, ale je to jeho koníček. Jeho způsob trénování mi vyhovuje, i když je možné, že v budoucnu budu předaná nějakému jinému trenérovi / jiné trenérce, ale to je ještě daleko. Díky tomu, že spolu bydlíme a vidíme se každý den, tak máme výhodu v komunikaci a zpětné vazbě po tréninku či při nějakém zranění. Je to mnohem lepší než s trenérem komunikovat přes celou republiku. 

Jaké máš materiální a finanční podmínky coby juniorská reprezentantka? 

Co se týče materiálních podmínek, tak toho od reprezentace moc nemáme. Tepláková souprava, cyklistický dres či závodní kombinéza se dostává, pokud se účastníme nějakých mezinárodních akcí jako např. Evropské poháry, Mistrovství Evropy atd. Finanční podmínky jsou závislé na umístění sportovce do SCM. SCM má 3 stupně – SCM A, SCM B, SCM C – kdy v SCM A jsou umístěni nejlepší sportovci a v SCM C ti horší. Podle tohoto umístění se pohybuje finanční příspěvek od 10 – 14. 000 KČ ročně. 

Potkali jsme se na „pouťáku“ v jihočeských Sudoměřicích, kde jsi celkem jasně zvítězila. Proč sis vybrala zrovna tento závod a jak se ti líbil? 

Ještě den před závodem jsem vůbec nevěděla, že se ho budu účastnit, takže to bylo vše narychlo promyšlené. Brala jsem ho jako trénink, jelikož se připravuji na úplně jiné závody. Taky jsem do něj šla z plného tréninku. Závod to byl ale pěkný, plný příjemných lidí a skvělých cen na závěr. Účastnila jsem se ho společně s bráchou, takže jsme si ho společně užili. 


Kdo je pro tebe v triatlonu vzorem a jaký je tvůj sen spojený s tímto sportem? 

Nedá se přímo říct, že mám nějaký triatlonový vzor. Každý, kdo dělá triatlon na světové úrovni a již několik let se pohybuje mezi těmi TOP závodníky, je mým vzorem. Triatlon se totiž od doby, co Honza Řehula získal olympijskou medaili v Sydney, posunul o pořádný kus dopředu a začíná být vidět víc a víc. Jako každý sportovec mám sny, ale nedá se říct, že je můj sen OH. Vybírám si sny postupně, po menších kouskách a po jejich realizaci si je posouvám výš a výš. Letos jsem byla na MEJ, příští rok nastupuji do kategorie K23, kdy už budu závodit na olympijských tratí a nebude to lehké prosadit se. Jako další cíl si tedy stanovuji účast na MEU23. Bude to těžké, ale v současné době je to reálnější než třeba OH v Tokiu. 

Za měsíc se pojede v Riu olympijský závod v triatlonu, což je pro sportovce vrchol čtyřletého úsilí. Koho tipuješ na medaile? 

V ženském závodě to podle mého bude velký souboj mezi Florou Duffy a Gwen Jorgensen. OH závod ale samozřejmě nebude jenom o nich, další skvělý výsledek by mohla předvést jedna z mých oblíbených triatlonistek – Non Stanford nebo Vicky Holland. Další adeptkou na medaili by mohla být Katie Zaferes. Pevně taky věřím v úspěch Vendy Frintové, která v předvádí parádní výsledky a přála bych jí umístění v TOP 10. Mužského závodu se bohužel kvůli zranění nemůže zúčastnit Javier Gomez Noya a podle mého se tím o trochu zlehčila situace pro bratry Browleeovi, kteří na posledních 2 závodech v Leedsu a Stockholmu ukázali svoji sílu a trochu i drzost. Boj o vítězství se jim podle mě bude pokoušet ztížit Mario Mola nebo Aurelio Raphael. To je všechno pouze můj názor, závod se může vyvíjet všelijak a může někdo překvapit. 

Kam se letos ještě chystáš na závody? 

O víkendu se zúčastním EPJ v Rize, poté EPJ v Táboře. Po těchto 2 závodech budu mít opět cca 3 týdny čas na trénování. Jako další mě bud čekat MČR na Lipně, EPJ v rumunské Tulcee, v Bledu a pokud zbydou nějaké peníze, tak přemýšlím o účasti na aquatlonovém MS v mexickém Cozumelu.

 

Hodnocení:
Přečteno 727x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
17.5.18Snad poprvé v životě jsem se stihla dívat při závodě po okolí, říká Lenka Králová
17.5.18Plavecké tréninky pro inspiraci v 3 úrovních
16.5.18Česká dominance v Kotoru!
15.5.18Ondřej Olšar se po operaci kolene dostává znovu do formy, pomoci mu v tom má i jeho tajná zbraň.
10.5.18Černým koněm závodu bude Lukáš Kočař, říká Tomáš Langhammer
9.5.18Víkendová porce závodů
8.5.18Hus Muže ovládli Bednarský a Vargová
7.5.18IRON PEOPLE RACE
3.5.18Nikdy nestojím na startu bez víry ve vítězství, říká Petr Soukup
2.5.18Závod IM Texas byl ve znamení divokého západu