Užívala jsem si rychlou trasu v krásné krajině, říká Helena Kotopulu po IM New Zealand

15.03.2018 -
Zlínská triatlonistka Helena Kotopulu zažila minulý víkend svou premiéru mezi profesionálkami. Svěřenkyně Petra Vabrouška zajela na Novém Zélandu skvělý závod, ale lepší výsledek jí pokazilo zaplavání si a špatné odbočení na cyklistické části. V čase 9:44:48 brala šesté místo a úvod sezony je pro ní velkým příslibem. Více v rozhovoru

Při své premiéře mezi profesionálkami na IM New Zealand jsi skončila na velmi kvalitním šestém místě. Jaké jsou tvé bezprostřední dojmy?

Dojmy po závodě jsem měla velmi smíšené, závod byl krásný se vším všudy. Atmosféra, příroda, trat. To vše mělo své kouzlo. Já se ale při závodě dopustila pár chyb a to mě stálo časovou ztrátu. V první části plavání jsem si zaplavala víc asi 300 metrů. Jelikož jsme startovali za šera a jak se předpokládalo, všechny ženy PRO mě uplavaly a já bojovala ve vodě sama. Jelikož špatně vidím do dálky a ještě v šeru, namířila jsem si to ke špatné bójce, pak mě dobrovolník dojel na prkně a vrátil zpět na trasu. No a na kole mě zase poslali špatným směrem a já si zajela. Závod byl spojený se závodníky na halfironman, kteří měli bílá čísla a já jako žena pro jsem měla číslo zlaté, ostatní ženy a muži měli číslo červené. Netušila jsem, že jedu špatně, jelikož jsem jela sama a za mnou jel jeden závodník, který se svezl se mnou. Ale jelikož měl červené číslo, tak možná proto si další dobrovolníci všimli, že jedu špatně a vraceli nás zpět. Omlouvali se, ale mě to stálo nějakou tu minutu a šanci dostat se na 4. příčku podle časů výsledkové listiny.

Nakonec jsi finišovala v čase 9:44:48. Jak jsi spokojená s výsledkem?

S šestým místem bych byla spokojená, kdybych věděla, že jsem neudělala žádnou chybu a nenaplavala si navíc a nezajela na kole. Ale chybami se člověk učí a pro příště si musím vzít čočky do očí a pořádně nastudovat trasu. Ale tam to bylo tak chaotické a zamotané, že průjezd městem byl opravdu složitý. 


Jaký byl průběh závodu?

Plavání - jak jsem byla připravená, zůstal jsem po chvilce ve vodě sama, i když mě v druhé půlce pak doplavali AG muži, ale ti mě jen semleli a byli zas proč..Na kole přes obavy že to zase nepojede, jsem se cítila velice dobře a jelo se tou krásnou krajinou úplně samo, až na tu zajížďku to byla nejkrásnější část závodu. Kolo - i když bylo v kopcovitém terénu, tak bylo velice rychlé. Na běhu pálilo ostré slunce, je opravdu jiné než kde jinde, řezalo do kůže a kdo se dobře nenamazal, pěkně se spálil jako já. Na běhu jsem bohužel musela dvakrát na tojku, což bylo také zdržení, ale s tím se pere asi každý na maratonu. Běželo se na tři okruhy, také ve zvlněném terénu, chvilku mi trvalo, než jsem se po kole rozběhla a až na třetím kole jsem se cítila jako běžec a to také bylo nejrychlejší.

Byl pro tebe někde výrazně kritický moment?

Krize, kromě té psychické z pokaženého plavání a zajížďky na kole nebyla žádná. Závod byl moc pěkný, ovšem nejvíce jsem si užívala rychlou trasu kola v krásné krajině. Ještě jedna malá komplikace na kole se stala, když mi za dres, kde jsem měla ve výstřihu naskládané houbičky vletěla včela a píchla mě, ale nemělo to vliv na můj výkon ani mě to nezpomalilo, kromě nahánění hmyzu v dresu mezi rýží.


Tento závod si mnoho závodníků pochvaluje jako jeden z nejkrásnějších na světě. Jaké to bylo pro tebe?

Bylo to krásné. Plavalo na jedno kolo v jezeře Taupo, které je opravdu obrovitánské, přes 600 km2. Asfalt nebyl všude ideální, ale na drncovatou jízdu jsem se připravovala, takže jsem poslední měsíc jezdila dlouhé kola bez cyklo gatí, jen v legínách a bylo to bez problémů. Běh byl na 3 okruhy s krásným výhledem na jezero, jen tam byl jeden prudší výběh cca 700m a seběh. Až na ten sek na kole, atmosféra a organizace závodů báječná. Po trase kola městem bylo podél cest spoustu úžasných fanoušků, kteří vás svým povzbuzováním hnali dopředu a opravdu každý si musel připadat jako vítěz. Tak tomu bylo i z velké části trasy běhu.

Dělal ti někdo během závodu support?

Bohužel jsem letěla sama, ale byl mi nápomocen Honza Jakubíček, který již na Novém Zélandu byl. Hodně mi pomohl, od odvozu z letiště na místo ubytování, po složení kola atd - za to obrovské díky!  Můj úžasný tým, který mě doprovázel na Havaj, ale nelenil a velkou oporou mi holky byly v ČR, kde pomáhaly, mým klukům vařily a pekly, pomáhaly dětem s úkoly, to všechno, aniž bych věděla. Také obrovské díky. 

Jaké byly pocity v cílové bráně?

V cíli jsem určitě měla radost z dokončení závodu, ale zklamání tam bylo. Únava a vyčerpání nebylo až tak velké a myslím, že to bylo ještě s rezervou. Doufám, že můj závod teprve přijde, kdy se vše podaří a já padnu vyčerpáním v cíli.

Dlouhému triatlonu se věnuješ celkem krátkou dobu. Jaké to bylo startovat mezi hvězdami profi světového triatlonu?

Byla jsem hodně nervózní, první briefing, všude mě pouštěli přednostně. Holky profesionálky se znaly a šlo cítit, že přání good luck bylo opravdu upřímné. Když jsem některé z nich při běhu předbíhala, ještě mi přály. Po této stránce super. Jen jsem se musela psychicky připravit na to, že ve vodě zůstanu sama, a pak to budu muset dohánět, což se i na ty záseky, co jsem zažila, na trati podařilo.


Po loňské IM Hawaii jsi ještě zvažovala IM v mexickém Cozumelu, z čehož nakonec sešlo. Co bylo důvodem k výběru IM New Zealand zkraje sezony?

Vybrali jsme ho s trenérem kvůli bodovému hodnocení a možnosti se dostat mezi profesionálkami na  Havaj. Jenže holky už mají bodový náskok za 6 měsíců, tak nevím, jestli je to reálné, ale nově se změnila pravidla kvalifikace a bude stejná jako u AG, takže buďto být první, nebo mít štěstí a dostat se do rollingu, kdyby už některé ženy přede mnou už slot měly.

Na Zélandu panovaly hodně odlišné podmínky, než v našich končinách. Teplotní rozdíl byl více jak 30 stupňů. Jak ses připravila na tento závod?

Připravovala jsem se v domácím prostředí, všechno kolo doma na spinnu, běhy v zimě venku a plavání jsme s trenérkou bohužel stihly jen techniku, takže doufám, že už se dostaneme k rychlosti a bude to alespoň trochu znát na časech. Příprava byla opravdu těžká, v zimě je mé tělo naprogramované na odpočinkovější režim, pospávání a méně tréninku. Přiznávám, že některé dny jsem byla opravdu vyřízená a tělu se nechtělo a hlavně hlavě…

Jak dlouho jsi byla v místě závodu předtím? Jak proběhla aklimatizace?

Přiletěla jsem ve čtvrtek na letiště v Aucklandu a doteď cítím radost, když jsem vyšla z letiště a bylo nádherně a teplo. Po 30ti hodinách letu a přestupu to bylo zasloužené. Teplo mi vrátilo chuť do tréninku a závodění. Bydlela jsem v Taupu v rodinném domě cca 6 km od startu ve velmi milé rodině. Bylo tam opravdu aprílové počasí. Zažila jsem 3 dny velmi chladné a deštivé počasí a dokonce musela zrušit pár tréninků kvůli počasí. Časový posun byl o moc lepší než na Havaji a dá se říci, že už třetí noc jsem spala celou noc a byla přetočená, to bylo super, na to si nemůžu stěžovat.

Kam se chystáš dál?

V závodním plánu zvažuji teď v dubnu buď IM v JAR, nebo nový triatlon v North Africa. Potom budeme s trenérem postupovat jednotlivě podle aktuální únavy. Určitě se velmi ráda zúčastním závodů v ČP - Moraviaman, Slovakman, Czechman atd..A určitě bych chtěla jet ještě na pár závodů do zahraničí. Kdyby se podařilo ME, bylo by to parádní.


Za velkou podporu bych chtěla poděkovat hlavně manželovi, který mě podpořil a zůstal sám doma 16 dnů s našima syny a vše bravurně zvládl, nečekala mě doma plná vana špinavého nádobí, ani hora prádla, naopak stav domu byl lepší než jsem jej opouštěla..Dále celé rodině, mému týmu. Trenérovi Petru Vabrouškovi za skvělou přípravu, i když vyladit mě v zimě nebylo jednoduché, ale podařilo se! Trenérce plavání Aleně Martínkové, která mě posunula v technice. Dále děkuji podpoře sponzorů:  Benegen, Fagus, Klempířství Kostelec, AD sport, Jadberg, Blue seventy, Moraviaman, Extreme media. A také Radkovi Bursovi za zapůjčení kola.

Nemůžu zapomenout také na fanoušky a ostatní triatlonisty, kteří mi psali podpůrné zprávy a fandili až do konce. Také Tomášovi Slavatovi, který mi po závodě připravil velký šok tím, že jakmile se odstartoval závod, spustil sbírku na mé nové kolo. Děkuji opravdu všem, co se poskládali, moc si toho vážím!

 

Hodnocení:
Přečteno 1523x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
15.11.18Helena Karásková přišla o poslední závody, sezonu přesto hodnotí velmi pozitivně
14.11.18V Japonsku měla ČR trojnásobné zastoupení
9.11.18Tomáš Řenč zajel v závěru letošní sezony nejlepší výsledek na Ironmanu
8.11.18Karel Sumbal první na Floridě
7.11.18Ráda bych někdy závodila v České republice, říká Svenja Thoesová
3.11.18Královnou českého triatlonu je opět Vendula Frintová
1.11.18Ráda závodím během celé sezony na jižní i severní polokouli, říká Laura Siddall
30.10.1810 medailí pro ČR z Haveje a Ibizy!
29.10.18Xterra World Championship 2018
27.10.18Franta Kubínek: Moje nejdelší soustředění v životě