Rozhodujícími faktory jsou přízeň ostrova, jeho bohové a vnitřní síla, říká Petr Soukup po IM Hawaii

21.10.2017 -
Novopacký triatlonista Petr Soukup zajel na letošní IM Hawaii nejrychlejší český čas s hodnotou 9:05:04. Necelá půlminuta chyběla k tomu, aby se stal mistrem světa v dlouhém triatlonu ve své věkové kategorii. Přinášíme vám jeho velice zajímavou reportáž o tom, co vše se odehrálo během havajské mise, která vyústila ve velký úspěch jeho dosavadní kariéry.

IM Hawaii 2017

 

Rozhodně jeden z mých největších úspěchů v triatlonové kariéře. Osobně si více vážím snad pouze Mistrovského titulu z Tábora v roce 2004 na sprint distancích v kategorii dorostenců. Poté jsem již nikdy nedokázal vyhrát republiku ve sprint nebo olympijském triatlonu. Nicméně zpět k IM Hawaii. Časy mluví jasně:

 

Plavání                 52:49

1.depo                 2:01

Cyklistika            5:01:51

2.depo                 3:21

Běh                      3:05:02

CELKEM             9:05:04

 

Na mé poměry kvalitní plavecký a běžecký výkon. Cyklistika opět průměrná. 2.místo v kategorii 30-34 let a  celkově 50.místo. O průběhu závodu již bylo napsáno dost. Pojďme se ale podívat do zákulisí a tomu, co předcházelo tomuto výsledku.

 

Po domluvě s Lubošem Bílkem (který mi celou dobu byl důležitou oporou) jsem dorazil do Kony tři a půl týdne před startem závodu. Po krátké čtyřdenní aklimatizaci jsem začal poctivě trénovat v místních podmínkách a s každým tréninkem se cítil lépe. Stihl jsem toho natrénovat opravdu dost, ale možná větším benefitem byla možnost trénovat s lepšími závodníky. V průběhu tréninků jsem zažíval zajímavé situace: na běžeckých trénincích mě porážela žena, často jsem tréninky zkracoval nebo vzdával, nestíhal jsem intervaly na odpočinek, které měly následovat po úseku, pil vodu z veřejných sprch a po vyslovení mého cíle do závodu, dostal za odpověď smích a mávnutí rukou. Celou dobu jsem však poslouchal a vnímal všechny informace od zkušenějších závodníků, trenérů, mého těla a ostrova. Nepřestal jsem si věřit a byl si jist, že jsem schopen bojovat s těmi nejlepšími.



 

Tento závod je jiný, než všechny ostatní. Nejde zde jenom o vaši fyzickou či psychickou připravenost. V tom mezi námi na startovní čáře nejsou velké rozdíly. Rozhodujícím faktorem je přízeň ostrova, jeho staří bohové a vaše vnitřní síla. Pokud zde startujete bez pokory a úcty k ostrovu, možná dokončíte, ale nezajedete svůj životní závod, ve který všichni na startu věří.  



 

Já jsem tuto sílu pocítil na 32.km běhu po více jak 8 hodinách práce. Vysoké tempo běhu si začalo vybírat svoji daň. Prvního závodníka jsem měl na dohled zhruba 10 vteřin před sebou. Hlava chtěla, chtěla moc, ale tělo přestalo fungovat. Před občerstvovací stanicí jsem se začal motat, měl mžitky před očima, do krve rozedřená chodidla bolela a chtě nechtě jsem musel přejít do chůze. V té chvíli jsem si již myslel, že je konec a opět budu pouze dokončovat a nikoliv závodit. Došel jsem těch pár metrů na občerstvovací stanici, kde jsem se opřel a nalit na sebe i do sebe vše, co bylo k mání. Vytáhl tajného talismana od mamky, kterého jsem měl po celou dobu závodu s sebou a pevně jej stiskl v ruce. Poprosil bohy nikoliv o vítězství, ale o hrdé dokončení se vztyčenou hlavou. Nechtěl jsem tento závod dojít, ale doběhnout. Ze stoje jsem se přes odpor těla rozešel, postupně rozběhl a začal zrychlovat. Najednou to šlo a tělo začalo opět poslouchat. Po několika minutách jsem se dotáhl na čelo a začal souboj do posledních metrů. Jsem hrdý na to, že jsem několik kilometrů byl schopen běžet na průběžné pozici Mistra světa. Zlatou medaili jsem ztratil zhruba míli před cílem, kdy mi belgický závodník Guillaume Montoisy definitivně utekl.



 

Dostal jsem mnoho ohlasů, že je škoda těch 26 vteřin a musí mě to určitě mrzet. Na toto druhé místo jsem nejvíce hrdý, ze všech druhých míst. Bylo nejvíce vydřené. Nemám výčitky, udělal jsem vše, co bylo v mých silách, a nic bych neměnil. Jsem vděčný za možnost ZÁVODIT na tomto ojedinělém závodě. Ostrov mi byl letos nakloněn – MAHALO!

 

Děkuji všem sponzorům (TJ Nová Paka, Triexpert MILT team, YOGI racing team Ostrava, Beermental teamu, Obklady Vaněk, Seco GROUP, Zoot, Inkosport, Schuster & Associates, LT Projekt, Královéhradeckému kraji, městům Jičín a Nová Paka), trenérům Rudolf Cogan, Zbyšek Zeman a neuvěřitelnému množství lidí, kteří mi drželi palce před i při závodě. Dodatečně se vám omlouvám za probdělou sobotu (každý u mě máte pivko..).

 

A co dál? To se ještě uvidí…

Hodnocení:
Přečteno 1098x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
21.11.17Chci ještě zvítězit na IM Hawaii, říká Milda Bayer
20.11.17Sali a Sanders vítězí v Arizoně
14.11.17Helena Karásková vládne Evropě, sezonu zakončila 8.místem na MS Xterra
13.11.17Jakub Langhammer sedmý v Číně
12.11.17VENDULA FRINTOVÁ POKRAČUJE VE SVÉ VLÁDĚ ČESKÉMU TRIATLONU
9.11.17Letošní sezonu hodnotím velmi pozitivně, říká kanadská profesionálka Heather Wurtele
7.11.17Triatlon dává mému životu smysl, říká Pavel Wohl
6.11.17Petra Kuříková vybojovala 3.místo v závodě afrického poháru
2.11.17Challenge Forte Village Sardinia v režii Hernandeze a Wurtele. Simona Křivánková v Top Ten
31.10.17Triatlonová sezóna zdaleka neskončila!