Mrazilo mě, když jsem předbíhal Petra Vabrouška, říká Lukáš Krpec, vítěz Moraviamana

29.06.2017 -
O vítězi železňáckého Moraviamana se rozhodovalo až na posledních kilometrech maratonu. Nejvíc fyzických i morálních sil zbylo Lukášovi Krpcovi, který tak zaznamenal svůj dosavadní největší úspěch na poli dlouhého triatlonu. O tom, jak závod prožíval a co pro něj tento triumf znamená, jsme se bavili v rozhovoru.

Gratuluju k vítězství na Moraviamanovi. Je to pro tebe velký úspěch a zadostiučinění. Jaká byla příprava na tento hodně těžký závod?  

Od prosince do začátku dubna jsem bojoval s velkou únavou a častým nachlazením, které jsem musel postupně přeléčit antibiotiky. Má příprava proto nebyla ideální. Dokonce jsem přemýšlel, že bych vynechal začátek sezony a soustředil se na druhou polovinu. V květnu jsem pak byl dvakrát u kamaráda Karola Džalaje na Slovensku, kde jsem odtrénoval velmi kvalitní tréninky (každý cyklistický trénink za Karolem, byl pro mě jako za motorkou..). Tyto tréninky a taky to, že za posledních 10 let mám už něco odtrénováno, rozhodlo, že zahájím sezonu tradičně na Czechmanovi. Posledních 10 dní jsem cítil zvýšenou únavu a měl jsem obavu, jestli se mi nevrací problém z jara, ale nepřipouštěl jsem si to a na závod se těšil a věřil, že to letos může vyjít. 

O svém triumfu jsi rozhodl až v posledních kilometrech běhu. Jak se ti dařilo v jednotlivých disciplínách?  

Úplně jinak než jsem si plánoval. Díky teplé vodě a plavání bez neoprenu jsem vyplaval velmi špatně vůči mému standardu, ale 30 vteřin před Petrem Vabrouškem. Což byl plán, abych mohl jet své tempo a získat náskok. Brzy jsem se dostal na 1.-2. pozici a do 135.km jsme s Honzou Wainerem drželi stabilní tempo a průměr 40km/h s rezervou, ale pak na mě přišla velká krize. Do depa jsem tak přijel se čtyřminutovou ztrátou na Honzu a jen minutu před dvojicí Jílek - Vabroušek. Krize na začátku běhu pokračovala a já se propadl na čtvrtou příčku, ale rozběhl jsem se a byl opět ve hře. 


Co se potom dělo v druhé části maratonu? 

Na 32.km jsem byl druhý a ztráta na Petra byla jen 50 sec., ale zdržel jsem se na občerstvovací stanici a do posledního kopcovitého okruhu 8km jsem vbíhal se ztrátou 2 minut. Věděl jsem, že když to nezkusím, tak mě to bude mrzet cely život, takže na obrátce už jsem byl jen 20 vteřin za Petrem a nastoupil mu 3,5km před cílem a náskok navýšil na 4 min v cíli. 

Vloni se Petrovi závod nepovedl, také kvůli únavě z maratonu na poušti. Letos před závodem říkal, že se cítí v dobré formě a bude útočit na vítězství. Co jste si řekli v cíli? 

Petra si velmi vážím jako člověka i jako sportovce a žijící legendu, takže když jsem ho předbíhal, tak mě z toho pocitu mrazilo. Bylo to jako chtít udělat Messimu kličku, nebo jít na Haška (dominátora) nájezd. Věděl jsem, že nesmím udělat žádnou chybu. O to větší byla radost, že se mi to povedlo. Měli jsme čas pokecat na dopingové kontrole a tak jsme si vyměnili své dojmy ze závodu. Říkal mi, že ho těší, že jsem to byl pravě já. Potěšilo mě to. 

Co si myslíš, že rozhodlo o tom, že ti zbylo více sil? 

Rozhodlo velké horko na běhu. A hlavně asi poslední 8 km v kopcích, kde jsem se cítil dobře a získával jsem na soupeře. Asi tím, že krizi jsem si vybral na konci cyklistiky a na začátku běhu. Také možná proto, že i když to na začátku běhu vypadalo na hození ručníků do ringu, byl jsem trpělivý a bojoval až do konce. Přes zimu mé tréninky jsou často o morálu, abych stihl dlouhý trénink před prací a to se mi teď vyplatilo.

 

Co ti prolétlo hlavou, když jsi probíhal cílovou rovinkou za bouřlivých ovací diváků? 

V cíli to byla neskutečna euforie. Byl jsem naprosto šťastný a to hlavně proto, že u toho byla moje rodina a hlavně má dcera, která těmi závody žije a užívá si to se mnou. Nechtělo se mi tomu věřit. Už v Piešťanech před 2 lety jsem byl velmi blízko, ale nevyšlo to. Lidi byli neskuteční a udělali mi nejhezčí sportovní zážitek. Všem jim moc děkuji! Taky se mi honilo hlavou, že to za těch posledních 10 let dřiny a odříkání stálo.  

Byl jsi hodně vyčerpaný? 

Je to zvláštní, ale díky té radosti a euforii jsem se cítil skvěle a únava byla potlačena. 

Slavili jste? 

V noci jsme se vraceli domu a ráno jsem jel do práce. S rodiči ale určitě otevřeme některý den šampaňské. Sezona je však teprve na začátku a já se těším na další trénink a závody. 

Jak jsi vnímal atmosféru letošního Moraviamana? 

Užil jsem si ji parádně a na tyto pocity nikdy nezapomenu. Atmosféra a fandění diváku bylo úžasné, a komentátor Pepíno dělal ze závodu pěknou show. 

Stavíš tento úspěch zatím na nejvyšší místo v tvé dosavadní triatlonové kariéře? 

Ano, je to můj nejlepší dosavadní úspěch. 

Kde se představíš na dalších závodech? 

Zřejmě to bude Pálava, Piešťany a vrchol sezony ME v Almere, kde jsem se vítězstvím nominoval.


Foto: Tomáš Bubík 

Hodnocení:
Přečteno 3269x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
14.11.17Helena Karásková vládne Evropě, sezonu zakončila 8.místem na MS Xterra
13.11.17Jakub Langhammer sedmý v Číně
12.11.17VENDULA FRINTOVÁ POKRAČUJE VE SVÉ VLÁDĚ ČESKÉMU TRIATLONU
9.11.17Letošní sezonu hodnotím velmi pozitivně, říká kanadská profesionálka Heather Wurtele
7.11.17Triatlon dává mému životu smysl, říká Pavel Wohl
6.11.17Petra Kuříková vybojovala 3.místo v závodě afrického poháru
2.11.17Challenge Forte Village Sardinia v režii Hernandeze a Wurtele. Simona Křivánková v Top Ten
31.10.17Triatlonová sezóna zdaleka neskončila!
30.10.17Ondřej Petr je mistr světa, Karel Dušek bere bronz!
29.10.17Průběžné výsledky z Xterra World Championship 2017 - Karásková 8., Kubíček 15.