V cíli jsem měl smíšené pocity. Velkou radost i vyčerpání, říká Pavel Petrásek, stříbrný muž TriPrague

Jak ses chystal na domácí šampionát ve středním triatlonu – TRIEXPERT TriPrague?

S přípravou jsem začal 14 dní po Czechmanu, kdy jsem si dával volno, doháněl pracovní resty a trénoval si podle chuti, času a sil. Takže jsem měl pětitýdenní blok, který jsem proložil dvěma sprint triatlony na Královehradecku. Příprava nešla úplně optimálně, kvůli únavě jsem neodtrénoval to, co jsme s trenérem chtěli, ale většinu stěžejních tréninků jsem zvládl a doufal, že v Praze to bude lepší než na Czechmanu.

Závod startoval hodinu po poledni. Jak ses cítil dopoledne před startem?

Hrozně, start byl strašně pozdě a tak jsem měl dlouhou dobu na rozjímání a nervozitu. A jak říká trenér, vždycky když je forma, tak se cítíš před závodem na hovno, tělo už všechno směřuje k závodu a výkonu, takže na normální fungování už nezbývá energie a člověk se cítí jak nemocný. Tedy já to tak většinou mám.

Jak se ti dařilo v plavecké části v 15ti stupňové vodě tekoucí Vltavy?

Plavání odpovídalo tomu, na co v letošní sezoně ve vodě mám, ale vylézal jsem s dobrými cyklisty, takže jsem se nebál, že bychom se nezačali plavcům přibližovat.

Cyklistika je tvojí doménou. Jelo se třikrát k Cukráku a zpátky. Devadesát kilometrů v dosti větrných podmínkách. Jak se ti jelo?

Nohy se na kole po prvním výjezdu na Cukrák zahřály, zvykl jsem si na vítr a přední 808 zipp, která se mnou pěkně házela a dal se do pronásledování svých soupeřů. Díky větru a výšlapu na Cukrák bylo kolo férové a nebylo tak jednoduché hákovat, takže jsem se to snažil využít a jít dopředu a udělat si co největší náskok do běžecké části. Nohy jely krásně, tak jsem se musel i dost brzdit a myslet na běh, do cíle jsem jel po hromadě s Italem Brunem, Lucemburčanem Godartem a skvěle jedoucím Petrem Soukupem.

Běžecký půlmaraton byl veden na čtyřech okruzích v centru města po náplavce plné turistů…V jednu chvíli jsi měl necelou stovku metrů na vedoucího Karla Zadáka…

Běžecká trasa byla opravdu náročná, tempovému běhu moc nepřála, ale naštěstí i pro soupeře, Do 14.km se mi celkem dařilo držet tempo a doběhnout na 2. místo a přiblížil jsem se 25 sekund na famozního Karla Zadáka, ale pak už bohužel nebylo moc sil a Karel si to zkušeně pohlídal, já už potom silou vůle hlídal půl minutový náskok na dotírajícího Itala až do cíle.

V jakých místech závodu ti blesklo hlavou, že by to mohlo „cinknout“?

Zhruba na 8.km, když jsem předbíhal Michala Daňka a střídal ho na druhé pozici, to už jsem věřil, že vydržím v tempu a nikdo mě zezadu nedožene a chviličku si i pohrával s myšlenkou, že bych Karla mohl doběhnout, ale Karel mě zkušeně nechal namlsat na rozestup 20 sekund a pak za to vzal a to mě zlomilo.. Když si myslíte, že borec před vámi odpadá a on za to najednou vezme a cukne Vám v této fázi závodu, už je to jen o hlavě.

Prošel sis výraznější krizí? Co nebo kdo ti ji pomohl překonat?

Krize byla ve vodě po startu, to jsem si chvilku říkal, že bych to měl vzdát, jaká mi byla zima a vůbec to nešlo, ale po chvilce jsem se zařadil do skupinky a už to bylo v pořádku. Poté byla chvilku krize na začátku kola, kdy mi trochu trvalo, než jsem rozhýbal zmrzlé tělo a rozhodně posledních 5 km běhu, tam už jsem bojoval s hlavou, abych nepolevoval, i když už to moc nešlo.

V cílové rovince bylo vidět, že ti závod vzal hodně sil. Na druhou stranu ses stal vicemistrem republiky ve středním triatlonu 2016. Popíšeš dojmy, jak ti bylo v cílové rovince?

Pocity smíšené, na jednu stranu hrozná radost, na druhou stranu svíravý pocit vyčerpání. Ale bylo krásné si ten úspěch vychutnat s blízkými, kteří mi celý závod fandili a hnali mě za tímto životním výsledkem..

Jak tento velký sportovní úspěch prožíváš?

Po nevydařeném výkonu na Czechmanu  jsem občas propadal myšlenkám, že třeba na to prostě nemám a vytyčil jsem si moc vysoké cíle. Takže tento výkon beru jako velké zadostiučinění, že to co dělám, co tomu obětuji, má smysl a vyvíjí se to.

Jak se ti líbila závodní atmosféra a organizace této velké triatlonové akce v centru metropole?

Závod se mi líbil, na pár drobných pořadatelských chyb, kdy jsem třeba na běhu vůbec nevěděl, kam běžet, protože na křižovatce nikdo nestál, se mi závod jako loni velice líbil. Zdejší profil trati mi celkem sedí a daří se mi tu, takže moc negativ nenajdu, ale divácká kulisa byla asi lepší na czechmanu.

Užil sis doprovodný program v podobě koncertu známé kapely The Tap Tap?

Toho jsem bohužel nebyl účasten, už vyhlašování bylo do pozdních hodin a já byl rád, že stojím na nohou..