Z náskoku po kole jsem byla překvapená, říká Helena Erbenová, republiková šampionka v zimním triatlonu
Jaké jsou tvé bezprostřední pocity těsně po závodě?
Závod byl velmi těžký a tratě opravdu náročné. Určitě se projevilo,
že jsem dlouho nezávodila a ani natrénovat jsem toho moc nestihla. Takže čím
byl závod delší, tím jsem se cítila hůř.
V boji o republikový titul se čekal hlavně souboj mezi tebou a Šárkou
Grabmullerovou, která si přivezla z nedávného šampionátu v Itálii bronzovou medaili. Dnes
rozhodla ve tvůj prospěch hned úvodní cyklistická část, kde jsi získala
dostatečný náskok. Jak jsi prožívala závod? Kvůli nemoci si nemohla závodit
několik týdnů. Jak se to projevilo?
Já jsem po nemoci začala trénovat hlavně na kole, a to i z důvodu, že mě stále pobolívá při běhu koleno. Tak jsem se ho snažila co nejvíc šetřit a říkala si, že když se běží na závěr, stejně už ty nohy nejdou od země odlepit tolik, jako když se během začíná a že to snad nějak uběhnu. O taktice jsem nepřemýšlela. Když jste dlouho bez závodního kontaktu, tak člověk moc neví, co čekat od sebe a ani od soupeřů. Snažila jsem se po startu dostat do nějakého tempa, a to si pak držet celý kopec. Opravdu jsem pak byla velice překvapená, jaký náskok jsem si z kola přivezla. Pak už to pro mě bylo utrpení. Na lyžích jsem měla pocit, že to snad ani neumím a běh už byl opravdu velice těžký. Takže tentokrát rozhodlo určitě kolo.
Bylo znát tréninkové manko?
Po výměně kola za lyže jsem se cítila už hodně unavená, takže určitě jsem
cítila, že mi chybí nějaké tréninky na lyžích a hlavně v běhu.
Tvůj reprezentační kolega ze zimního triatlonu Pavel Jindra měl nepříjemný pád v Hlinsku s následkem zranění. Přesto se stal v Jeseníkách republikovým šampionem. Co říkáš na jeho výkon?
Pavel zajel skvělý závod a velmi dlouho si držel první místo i před Tomášem
Jurkovičem, kterému podlehl až v závěrečném běhu. Ale my všichni, co Pavla
známe, tak víme, že je tak trochu blázen
a jen tak něco ho neodradí od tréninku, natož od závodu..
Co říkáš na atmosféru a organizaci závodu?
Myslím, že tento závod je organizačně velice náročný a letos organizátorům přidělal velikou práci nedostatek sněhu Lyžařskou část nemohli pustit na lyžařské tratě, ale jezdilo se na hlavní cestě, odkud se přijíždělo i na kole, na závěr se tu také běželo a do toho chodilo spousta turistů a výletníků. Myslím, že byl veliký zázrak, že se nikomu nic nestalo. A pořadatelé museli odvést veliký kus práce, aby se tento závod mohl uskutečnit.
Ještě tě hodně mrzí, že jsi kvůli nemoci musela odříct účast na světovém
mistrovství v italském Cogne?
Určitě mě to hodně mrzelo, ale když se tím budu zabývat, stejně to k ničemu
nebude. Takže už jsem to pustila z hlavy a snažím se myslet na další závody dopředu.
Navíc to snad také nebyl poslední rok, kdy se zimní triatlon jel v této podobě
a příští rok by se mělo mistrovství světa jet znovu. Tak třeba příští rok.
Setkali jsme se minulý týden na slavnostním vyhlášení Ankety triatlonisty roku 2013, kde jsi v silné tuzemské konkurenci nejlepších závodníků skončila na celkovém čtvrtém místě. Jak se ti tento večer líbil?
Vyhlašovací večer v Praze byl pěkný. Bylo velmi hezké setkat se s dalšími
triatlonisty, trenéry a dalšími fandy triatlonu.
Kam zamíříš v rámci triatlonových závodů dál? Jak budeš koncipovat
následující trénink?
Vzhledem k tomu, že se pojede ještě přeložený závod zimního triatlonu ve Vimperku, tak se ještě týden budu věnovat normálnímu zimnímu tréninku. Doufám, že mi v Jizerkách vydrží ještě trochu sněhu. I když ta zimní sezona nebyla taková, jakou jsem si ji představovala, stejně zařadím volnějších pár týdnů. Pak začnu s přípravou na letní sezonu.