Do cíle mi zbývalo 14 kilometrů, ale nešlo udělat ani krok, líčí svou havajskou anabázi Lukáš Krpec

28.10.2013 -
Hranický profesionální hasič Lukáš Krpec dal přípravě na vrchol dosavadního triatlonové snažení maximum. Na Havaj přijel po vydařené kvalifikaci na IM Wales, tvrdé zimní přípravě v Beskydech a kvalitních výsledcích na domácích kolbištích. Aklimatizace s pomocí Petra Vabrouška proběhla v pohodě a na startu bylo vše vyladěné. Plavání pod hodinu a solidně zajetá cyklistika. V půlce maratonu to ale přišlo. Lukáš začal ztrácet rovnováhu a když mu organizátor nabídl lékařskou pomoc, neodmítl jí. Více v našem rozhovoru.

Jaká byla cesta na Havaj? Měl jsi dostatek času zvyknout si na úplně jiné teplotní podmínky, než byly u nás?

Cesta byla velmi dlouhá a náročná, ale aklimatizace proběhla myslím dobře. Vyladění před závodem bylo výborné, snažil jsem se hodně spát a odpočívat. V pátek před závodem jsem se cítil velmi dobře a těšil se na závod. V den závodu jsem se cítil skvěle. 

Jak tě ovlivnil předzávodní „cirkus“ a atmosféra světového šampionátu? 

Atmosféra před závodem byla fajn, ale nějak zvlášť jsem to neprožíval. Soustředil jsem se hlavně sám na sebe, abych na něco nezapomněl, abych se rozcvičil, nechal se namazat opalovacím krémem, byl včas na startu a měl co nejlepší pozici. 


Podle zaplavaného času jsi musel být se svým výkonem v první části spokojený, je to tak?

Plavání mi vyšlo nad očekávání. Plaval jsem jednu třetinu na tři tempa nádech, což u mě znamená plavání s rezervou. V převlékacím stanu bylo tak husto, že jsem si plaveckou kombinézu od Blueseventy nechal omylem svlečenou jen do pasu, což jsem zjistil po dvou kilometrech na kole. 

I cyklistická část se ti povedla skvěle.

Ta kombinéza mě stála nějaký čas na svlečení, ale to byl jediný problém na kole, kde jsem se taktéž cítil skvěle. Posledních 10 km před druhým depem jsem měl naznak křečí a neměl už co pít, tak jsem radši trochu zvolnil. 

A pak přišel závěrečný maraton a tvé předčasné odstoupení ze závodu. Co se konkrétně stalo? 

První dva kilometry na běhu jsem se trápil, ale pak se rozběhl a docela to šlo, ale na první obrátce cca 7km už jsem začal mít velmi silné křeče v břiše a začínal jsem se cítit mizerně. Nicméně jsem stále bojoval o slušné umístění, ale od 15. kilometru to už byl boj jen sám se sebou. Zhoršovalo se to a měl jsem problém udržet rovnováhu. Když jsem se dostal na odbočku k Energy labu, byla to pro mě konečná. Někdo zavolal zdravotní vůz a doktor mi nabídl tabletku, po které  se mi uleví, ale nebudu moci pokračovat v závodě. Jelikož mi bylo hodně zle a nedokázal jsem si v danou chvíli představit ujít sám ani metr a do cíle mi chybělo 14 km, tak jsem si tu tabletku vzal. Po závodě s chladnou hlavou jsem věděl, že stačilo zajít na občerstvovačku a počkat, až to přejde. Závod bych dokončil třeba za 14 hodin, ale popravdě, když jsem přestal bojovat o dobrý výsledek, tak motivace dokončit, byla poloviční. 

Po roční tvrdé přípravě a vydařené letošní sezoně to musí být pro tebe velké zklamání.

Z toho, jak to dopadlo jsem hodně zklamný. Zvlášť když vím, že jsem byl perfektně připravený, vyladěný a závod se vyvíjel velmi dobře. První dva dny po závodě jsem byl hodně zdeptaný, ale s odstupem času se na to dívám jinak. Jsou mnohem horší věci v životě, než nedokončený závod! I když to stálo spoustu peněz a hodně úsilí v přípravě a další věci, ale i toto je sport a život jde dál.

 

Jak ses cítil další den po závodě? 

Po zdravotní  i fyzické stránce jsem se cítil  dobře už druhý den a  litoval, že si ten závod nemůžu dát znova! Teď mě  napadá, co to vůbec bylo za tabletku, kterou mi dali… 

Jaký byl zpáteční let a příjezd domů?

Cesta byla bezproblémová, společnost v letadle nám dělal Jack Daniels, takže se to dalo přežít. V Los Angeles jsme měli 10 hodin na další přestup, takže cestovní kancelář a průvodce v jedné osobě Petr Vabroušek nám udělal prohlídku města i s patřičným výkladem. Nakonec jsme zamířili na pláž, kde jsme dali plavaní v 17ti stupňovém moři s následným během naboso po pláži na zahřátí, což bylo super. Domů jsem dorazil ve středu v noci a ranní uvítání mé dcerky Natálky bylo úžasné! Uvítala mě, jako kdybych Hawaii vyhrál! V tuto chvíli byl nepovedený závod zapomenut. 

Kudy se budou ubírat tvé další sportovní plány a vize? Zkusíš ještě někdy havajský reparát?

Teď si dávám volnějších pár týdnů po sezoně, během kterých  se rozhodnu, co dál. Jsem přihlášený na Challenge Roth 2014, který je zároveň MS hasičů, a také bych chtěl objet Český pohár v dlouhém triatlonu. Motivaci a chuť do tréninku mám ještě větší než před Hawaii, ale uvidím, jestli to vymyslím tak, abych se mohl dál věnovat triatlonu v takové míře, nebo to budu muset razantně omezit. Nominace na IM Hawaii je velmi finančně náročná, takže momentálně ji nemám v plánu. Ale cítím, že tam mám nevyřešené účty, takže uvidíme.


Chtěl bych moc poděkovat Petru Vabrouškovi za skvěle zajištěnou logistiku, ubytování a vše spojené se závodem. Měl jsem štěstí, že jsem mohl cestovat, bydlet s ním a čerpat z jeho dlouholetých zkušeností.


 

Hodnocení:
Přečteno 1550x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
28.3.24Olympijský šermíř Beran ocenil železnou ženu z Havaje. Stala se sportovcem roku Prahy 14
20.3.24Ironman nedávno aktualizoval svá pravidla, přinášející několik významných změn.
11.3.24Dominance Ditleva a Lee zahájila éru T100 v Miami
2.3.24McKenna a Sodaro ovládli Ironman Nový Zéland
19.2.24Dříve stačilo do tepla jen jezdit a dnes by tam triatlonista pomalu měl bydlet celou zimu, říká Pavel Wohl
6.2.24Mistrovství světa Ironman 70.3 pro rok 2025 míří do Marbelly ve Španělsku
27.1.24Triatlonová komunita není aktuálně úplně kompaktní, rád bych naše prostředí více spojil, říká Petr Soukup
21.1.24Skvělé, že někteří profíci dají nahlédnout, jak trénují, říká Roman Procházka
10.1.24Luxusní kola si své zákazníky vždy najdou, říká mechanik Michal Kohoutek.
21.12.23Mým snem je účast na největším sportovním svátku světa, říká Tereza Zimovjanová