Čtvrté místo na Xterra Prachatice je můj životní úspěch, hodnotí Jiří Klíma

Čtvrté místo v tak nabité konkurenci esy světové Xterra scény je super výsledek. Gratuluju. Jak se ti jelo v Prachaticích?

Děkuji, i když to nevypadalo, tak jsem plaval na své poměry docela
solidně, což mě mile překvapilo. Ovšem ztráta na první závodníky byla
propastná. Na horské kolo jsem nasedal s úmyslem sjet co nejvíce
závodníků přede mnou. Docela  se mi to povedlo, takže z kola jsem měl
také super pocit, protože mě nepotkala žádná krize. Na běhu je to
vždycky boj, letos jsem poprvé běžel běh naplno, takže to docela
bolelo, ale za ten výsledek to stálo. Shrnuto: ztráta v plavání, stíhačka na kole a závěrečný běh na plno.

Jak moc si tohoto úspěchu ceníš?

Protože  to bylo v kategorii elite, tak tento úspěch stavím jako
největší v mé kariéře.

Vraťme se ještě k samotnému závodu. Xterra Prachatice je známá skvělou atmosférou. I tím že tam přijedou takové osobnosti světové xterry.

Atmosféra byla famózní, fanoušci byli neskuteční a fandili, až jsem z
toho měl husí kůži. Pořadatelé také postavili perfektní tratě, čímž se
zážitek umocnil. Závod hodnotím jako velice vydařený po všech
stránkách. Je vidět, že konkurence u nás neustále roste, ve špičce se
to strašně srovnalo, což je dobře.

Kde jsi zatím letos závodil? Zatím ses nikde moc neukazoval..

Letošní sezonu jsem měl trochu jinou jako dřív, protože jsem musel
hodně přidat v tréninku. Vše jsem směřoval  až na srpen a září, takže
všechny závody před Prachaticemi jsem absolvoval z plného tréninku
nehledě na výsledek. Většinou to byly závody v okolí mého bydliště
(duatlony, triatlony a cyklo závody) a pak závody českého poháru v
terénním triatlonu.

Říkáš, že jsi oproti minulým rokům hodně přidal na tréninkové intenzitě. Jak to vypadá prakticky, můžeš být konkrétní?

Kolo a běh jsou v pohodě. Největší problémy mám s plaveckými
tréninky, to se ale teď doufám změní, protože jsem po Prachaticích
začal naplno spolupracovat s trenérem plavání Ondrou Šlechtou, který
je zároveň i vynikající plavec. Jeho tréninky mi vyhovují a hned cítím
zlepšení, tak uvidíme, jak to půjde dál. Momentálně mi tréninkové dávky
dávají dohromady za týden 10 až 17 hodin. Většinu tréninků absolvuji
sám, spíš skoro všechny. V plavání ostatní nestíhám, na kole se mnou
nikdo jezdit nechce a v běhu mi to vyhovuje samotnému (ve skupině bych
jenom kecal a nic moc nenatrénoval..

Vloni byl tvůj vrchol na ostrově Maui. Chystáš se tam i letos? S jakými ambicemi?

Plán se trošku pozměnil protože jsem se nominoval na mistrovství
Evropy v terénním triatlonu, které se koná  7.září v Rakousku. Na Hawaii
bych jel strašně rád, ale momentálně na tento závod nemám ani korunu,
což je docela zásadní. Pokud by se mi povedlo sehnat finanční
prostředky na tento závod, tak by to byl i vrchol sezóny. Ambice? Vydat
ze sebe maximum a zajet co nejlepší výsledek.

Co se ti vybaví jako první, když si vzpomeneš na loňské světové mistrovství na Hawaii?

Vybaví se mi tři věci. Tsunami, strašná bolest a vydřená zlatá medaile.

Kdo nebo co stálo u kolébky tvých triatlonových začátků?

První triatlon jsem absolvoval tuším v roce 2003. Přemluvil mě
kamarád, ať to zkusím, a protože jsem to měl cca 3 km od domu, tak jsem
to šel vyzkoušet. Do roku 2009 jsem trénoval a závodil strašně
chaoticky, pak se mě ujal kamarád a zkušený cyklista Standa Špiler a
vnesl do mého života řád. Od listopadu 2012 do současnosti trénuji
systematicky pod Standovým dohledem, za což mu nesmírně děkuji.

Triatlonisti Vašek Holub nebo Jonáš Vojtěch si k xterra závodům občas střihnou i silniční porci halfironmanských distancí. Co ty, láká tě to taky někdy zkusit? 

Láká mě to hodně. Letos jsem chtěl závodit na Pilmanovi ve Ždáru nad Sázavou na
MČR v polovičním ironmanu, ale nominace na mistrovství Evropy v
terénním triatlonu mi změnila plán, takže se můj start na silničních
tratích zase odložil na neurčito.

Jestli mohu, tak bych touto formou poděkoval všem sponzorům a lidem co mě podporují a fandí mi. Děkuji.