Na Czechmanovi jsem sváděl souboj hlavně se svým žaludkem, říká David Procházka

6.06.2013 -
Několik sezon odehrál s rukavicí v ruce na druhé metě prestižního baseballového oddílu Krč Eagles. Kvůli zdravotním komplikacím přesedlal na kolo a pak už byl jen krůček k xterra triatlonu. Na své další sportovní křižovatce zamířil k dlouhému triatlonu a u něj zatím zůstal. S trenérem Vencou Černým se mu daří posouvat každoročně svá ironmanská maxima. Zatím se časomíra zastavila na číslech 9:22..

Vraťme se nejdřív k tvým sportovním začátkům. Je to už pěkná řádka let, kdy jsme se potkali na baseballovém  hřišti v oddíle Eagles Krč. Celkem se ti v tomto sportu dařilo, proč jsi vlastně skončil? Kudy pak vedla tvoje cesta k tak odlišnému sportu, jako je triatlon? 

Po více jak deseti letech baseballové „kariéry“ přišlo vleklé zranění lokte. Po X pokusech o návrat zbývala jediná varianta s nejistým výsledkem – operace. Tenkrát mi přišlo, že jsem ještě mladý, abych do sebe nechal řezat. Rozhodl jsem se tedy ničit jiné svalové partie a začal se věnovat maratonům na horských kolech. Do toho si občas střihnul MTB 24hodinovku a běžecký maraton. Od horských kol a běhu to k XTERRA byla krátká cesta. Po pár sezónách v terénním triatlonu nás s bratrem (Michal Procházka, několikánosobný ironman, pozn.red.) vzájemného hecování přivedlo v roce 2006 na start Slovakmana a už u dlouhého triatlonu oba zůstali.

Jak hodnotíš svůj výkon na letošním Czechmanovi? Před startem jsi říkal, že ti to v tréninku doslova „létalo“. 

Výkon hodnotím relativně pozitivně. Velkým zklamáním byl plavecký výsledek. Avšak vlezu na otevřenou vodu poprvé až při závodě, tak co mohu očekávat. Výkony na kole a běhu dopadly podle očekávaní a odpovídaly tomu, co je zatím natrénováno. Počasí na závod nepřipravilo žádné překvapení, takže výhodou bylo, že se závodilo v podmínkách, ve kterých se letos většinou trénovalo. Kromě chvilkových záchvěvů zimy jsem se cítil OK. Souboj jsem tedy sváděl pouze s vlastním žaludkem a střevy, který jsem vyhrál opakovaným výletem do lesa mezi prvním a druhým kilometrem běhu. Pozitivum bylo, že jsem se po dvou letošních pádech na mokru v tréninku, musel zbavit strachu jezdit v zatáčkách. 

Potkali jsme se také v restauraci v Klínech, kde jsi měl v nohách krušnohorskou porci výškových metrů.  Jak sis užil letošního Krušnomana?

Letos mne Krušnoman bolel více než jiné roky. Společně za to mohou Tomáš Langhammer, který opět vykouzlil krásnou, ale pekelnou trať obou běhů a Ondra Teplý, se kterým jsme bojovali o třetí místo v kategorii. Ondra v závěrečném běhu neuvěřitelně stahoval ztrátu po kole. V cíli jsem byl nakonec o 19 sekund dříve, ale hrábnul jsem si pořádně. Díky oběma uvedeným jsem „prodal“ možná více než bylo natrénováno.


Během sedmi sezon jsi nasbíral několik medailí. Který úspěch stavíš nad ty ostatní?

Papírově vypadá nejlépe 2. místo z MČR v dlouhém duatlonu z roku 2007 a 3. místo v celkovém hodnocení Českého poháru v dlouhém triatlonu z téhož roku. Za největší úspěch ale považuji, že se mi dosud každoročně daří ukrajovat minuty z ironmanského osobáku.

Kolik ironmanských zářezů máš na „pažbě“? Čím ti tato náročná disciplína imponuje?

Ironmanů mám za sebou asi 16. Pokaždé je pro mě start na IM vzdálenostech, stejně jako při prvním pokusu, obrovská výzva překonat sebe samého.

Trénuje tě Václav Černý, který dovedl k velkým úspěchům třeba maratonkyni Radku Churaňovou. Jeho metody nejsou žádnou procházkou růžovým sadem. Jak ti vaše spolupráce vyhovuje?

S Vaškem spolupracuji už více jak pět let. Za tu dobu jsem si už asi na metody, kteří jiní popisují jako drsné zvykl, takže mu občas bezvýsledně „nadávám“, aby mi v tréninku přidal. Ať jsou tedy jeho metody vnímány jakkoliv, evidentně mi sedí, protože se každoročně daří vylepšovat osobáky na ironmanských i halfironmanských distancích. Letos jsme navíc „přibrali do party“ Petru Škábovou, která se ze mne pokouší udělat plavce. . 


Pracuješ v top managementu IT firmy a pětiletý Mates už taky lecos potřebuje. Zbývá ti čas na trénink?

Zatím se daří vše kloubit, i když je to někdy za cenu pořádných kompromisů. Je to možné díky obrovské toleranci a pochopení manželky Petry, která se vzdala vlastních sportovních ambicí a neuvěřitelnému nadšení Matěje pro sport. Matěj by mi neodpustil, kdybych na závody vyrazil bez něho, anebo kdyby nemohl absolvovat dlouhý bežecký trénink se mnou na kole.

Stál jsi u zrodu berounského triatlonového oddílu Ironstars. Jaké byly začátky a jak to s oddílem vypadá v současné době? 

K berounským hvězdám jsem byl jako pražák přizvaný až krátce po založení. Tým založili v roce 2010 triatlonisté z okolí Berouna, kteří se pravidelně potkávali v bazénu. Hlavními iniciátory založení byli Dušan Tomčo, Pepíno Svoboda a brácha. Podmínky jsou jako v každém amaterském týmu skvělé - kdo si co zaplatí a zařidí, to má. Ale i za těchto podmínek jsme například letos na Krušnomanovi měli nejpočetnějši účast na startu i na stupních vítězů. V týmu navíc panuje skvělá atmosféra a i kvůli tomu mně triatlon pořád tak přitahuje. 

Synek Matěj si nenechá ujít žádný doprovodný dětský závod. Na Czechmanovi všem hrdě ukazoval svou novou medaili. Baví ho to asi hodně, ne?  

Před časem mi pod vlivem jeho nejoblíbenějšího televizního kanálu (samozřejmě sportovního) sdělil, že je blbé, že musí chodit do školky! Prý že kvůli docházce do školky nemůže naplnit slogan „žijeme sportem“ :-) Matějovi je pět a půl roku a musíme ho od sportu a od závodů brzdit. Není snad jediný den, kdyby nás nenutil jít s ním běhat, na kolo, brusle či jiný sport. Když mu dáme vybrat, co chce dělat, vždy vítězí závody!

Čeho bys rád letos v sezoně dokázal?

Cíl do sezóny je opět ubrat nějaké minuty z ironmanského maxima. Ideálně jít v Klagenfurtu pod 9:15. Zdravotně vše už vypadá téměř OK. Před koncem roku jsem mněl problémy se žaludkem, které mě donutily dát si několikatýdenní pauzu a dokonce mně vyhnaly po devíti letech k doktorům. Paní doktorka mi nahmatala problém na játrech. Nakonec ale naštěstí další vyšetření ukázalo, že paní doktorka asi nikdy neviděla sportovce. To co nahmatala, byl totiž břišní sval..Od problémů mi nakonec pomohl fyzioterapeut Lubomír Kolář. Všechny problémy byly způsobeny špatným držením těla a dlouhodobým zablokování krční páteře. 

Jel jsi mnoho závodů i za hranicemi republiky. Dá se srovnat atmosféra závodů tam a u nás?

Závody na dlouhých tratích v Čechách a závody série IRONMAN jsou dva rozdílné světy. Na závodech v ČR zejména ze série CZECHMAN Tour panuje přátelská atmosféra a závody jsou dělané pro "lidi". Závody série IRONMAN je úplně jiný svět, spojený s velkým cirkusem okolo, ale i s velkým business. Nezapomenutelné jsou okamžiky, kdy tě do kopce ženou tisícovky diváků kolem trati. To zažiješ stejné pocity jako závodníci při Tour de France.

  

Triatlonový oddíl:  IRON STARS Beroun

Úspěchy: 

2. Misto v celkovém pořadi MČR v dlouhém duatlonu 2007 - (Krušnoman) 

3. Místo v celkovém hodnocení Českého poháru v dlouhém triatlonu - 2007

7. Misto v celkovém pořadi MČR v dlouhém triatlonu  2007 (Železňák)  a 2012 (Slovakman)

2. a 3. Místo v neoficiálním MČR v MTB 24 hodinovce jednotlivců  (2007, 2006)

 

Osobní maximum: IRONMAN (2012) 9:22

 

Hodnocení:
Přečteno 1168x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
28.3.24Olympijský šermíř Beran ocenil železnou ženu z Havaje. Stala se sportovcem roku Prahy 14
20.3.24Ironman nedávno aktualizoval svá pravidla, přinášející několik významných změn.
11.3.24Dominance Ditleva a Lee zahájila éru T100 v Miami
2.3.24McKenna a Sodaro ovládli Ironman Nový Zéland
19.2.24Dříve stačilo do tepla jen jezdit a dnes by tam triatlonista pomalu měl bydlet celou zimu, říká Pavel Wohl
6.2.24Mistrovství světa Ironman 70.3 pro rok 2025 míří do Marbelly ve Španělsku
27.1.24Triatlonová komunita není aktuálně úplně kompaktní, rád bych naše prostředí více spojil, říká Petr Soukup
21.1.24Skvělé, že někteří profíci dají nahlédnout, jak trénují, říká Roman Procházka
10.1.24Luxusní kola si své zákazníky vždy najdou, říká mechanik Michal Kohoutek.
21.12.23Mým snem je účast na největším sportovním svátku světa, říká Tereza Zimovjanová