Milan Kulman si vážil reprezentačního dresu!
Možná si někteří budou myslet, že opisuji z odpovědí Štěpána Chroustovského, ale i u mne se na ukončení sportovní činnosti „podepsal“ šéf klubu za který jsem závodil od roku 1998 pan Hotový. V roce 2001, když i přes mizivou podporu ze strany klubu jsem se dostal do repre a měl výsledky docela obstojné, byl následující rok z pohledů výkonů sice slabší, protože jsem měl určité zdravotní problémy, ale nikdo z klubu ani svazu se neptal co za tím je. Vrcholem všeho byl stručný e-mail od pana Hotového v tom smyslu, že závodit za Kovosvit mohu, ale za své. Když se tohle dozvíte a na další sezónu již čtyři měsíce dřete tak je to hodně podobný jak u Štěpána. Do práce ano, ale zadarmo.V tu chvíli mi hodně – jak psychicky, ale dál i finančně pomohli rodiče a triatlonový klub ze Stráže pod Ralskem. Podporu jsem měl i od osobních sponzorů, které jsem si musel zajistit. No a ono se opět v roce 2003 začalo v závodech dařit, za což byla další nominace do repre, i další start na triatlonové Evropě.
Jestli mě mrzí ukončení sportovní kariéry. Samozřejmě, že ano. S odstupem času si uvědomuji že šest let, které jsem věnoval vrcholovému triatlonu byly ty nejkrásnější, i když to někdy hodně bolelo.
Milane sezónu 2003 můžeme nazvat tu po které jsi závodění pověsil na hřebík. Je to správně? Věděl jsi už před touto sezónou, že bude nejspíš ta poslední?
Nemyslel jsem si ani náhodou, že bude poslední, to jsem si nepřipouštěl. Obnovená smlouva s Kovosvitem pro rok 2004, která však byla nastavena tak žalostně (finanční podmínky pod úrovní životního minima a za to výsledky na čelních místech v triatlonovém poháru), že jsem se již triatlonu nemohl věnovat na 100% a začal si přivydělávat s i jiným způsobem. Skloubit vrcholový sport ještě s další činností, která mě finančně zajišťovala bylo dost těžké. Pokud nemáte další finanční zázemí, tak samotným triatlonem se uživit je problém. Snad to neodradí hlavně mladší závodníky od sportování, ale to je má zkušenost.
Posledního pohárového závodu jsi se zúčastnil v roce 2004 v Poděbradech. Výsledek byl v třetí desítce výsledkové listiny. Předpokládám, že to bylo s minimem tréninků? Byl tohle tvůj poslední závod?
Poděbradský závod v roce 2004 nebyl poslední. Ještě několik pohárových závodů jsem absolvoval, ale jak jsem se již zmínil, mohl jsem trénovat tak na 25% než jsem byl zvyklý a podle toho dopadali i výsledky v závodech.
Tvá reprezentační kariéra měla premiéru v Karlových Varech v roce 2001. Co pro tebe znamenalo startovat za repre?
V juniorské kategorii jsem v roce 1998 prvně reprezentoval na duatlonové i triatlonové Evropě.Ve Varech to byla premiéra v triatlonové seniorské reprezentaci. Za tři týdny jsem byl i na duatlonovém ME v portugalské Mafře.
Myslím si každý kdo sportuje chce být mezi prvními a startovat za reprezentaci se podaří jen opravdu nejlepším. Já to štěstí měl a je to opravdu nádherný pocit. Každému bych to přál. Až tehdy jsem si uvědomoval, že ta krátká chvíle ať již jen v závodě, nebo na „bedně“ rozhodně stojí za to odříkání a dřinu v tréninku.
Začal jsi plavat až ve 14 letech, ale přesto jsi to dotáhl na solidní úroveň. Komu vděčíš za svůj plavecký a celkový triatlonový růst?
Největší dík patří Pepovi Mužíčkovi, který měl tu trpělivost se mi trenérsky věnovat zhruba od 17 let. V té době byla v Jablonci docela slušná triatlonová konkurence ( Chroust, Milich a další) a to byla motivace dotáhnout se na jejich úroveň. Později mi hodně trenérsky pomáhal Radek Cimbálek. Samozřejmě se jsem si postupem času zajistil i perfektní lékařské a rehabilitační zázemí včetně dietologa a to byl tým lidí, kterým jsem mohl důvěřovat a vždy se na ně obrátit.
Měl jsi problémy v minulosti sehnat finanční prostředky na sezónu? Domníváš se že nyní jsou možnosti lepší či horší pro přípravu?
Tyto problémy jsem také musel řešit a dost mě to trápilo. Myslím, že individuálně to je a bude problém. O mé finanční zajištění se v minulosti staral hlavně táta, ale i psychická podpora rodiny a slova „ to zvládneme“ , mě dokázala povzbudit do dalšího trénování.
Triatlonových klubů, které mohou zajistit závodníkům dobré zázemí u nás moc nemáme a to je možná i důvod proč je triatlonová špička stále stejná. Můžete mít talent, můžete trénovat od rána do večera, ale z toto člověk žít nemůže.
Udržuješ si v současnosti kondici? Jakým sportům se věnuješ? Sleduješ i nadále dění v triatlonu? Co si myslíš o současném stavu a co by triatlonu prospělo? Jedno vím ale jistě, našemu triatlonu neprospěly přehnané osobní ambice několika lidí, kteří se v roce 2003 dostali do vedení. Podle mého názoru je to stejné jak pro závodníky tak i vedení. Pokud bych já v době závodní činnosti jen vedl řeči a v tréninku nic nedělal, dopadlo by to dosti podobně.
Fyzičku si udržuji v rámci možností a jak čas dovolí. Nyní v zimě si užívám hlavně lyží, trochu posilovna. Zaplavat do bazénu si zajdu tak třikrát do týdne, takže se ještě nepovažuji za úplného lenocha.
Jakého výsledku si ceníš ve své sportovní minulosti nejvíce?
Sportovních úspěchů bylo více. V individuálním závodě si nejvýše cením devátého místa z roku 1998 na duatlonovém ME v polském Pulawy, dále čtvrtého místa z roku 1998 na duatlonovém MS v Německém ST.Weldenu a pátého místa na duatlonového ME v roce 2001 z kategorie K23.
Z velkých mezinárodních soutěží, konkrétně z ME mám ve své sbírce dvě medaile - stříbrnou ze soutěže družstev na duatlonovém šampionátu v Polsku z roku
Jaké je v současnosti tvé zaměstnání? Jsi spokojen? A nestýská se ti někdy po pravidelném tréninku?
V současné době pracuji ve firmě, která se zabývá distribucí ropných produktů, autokosmetiky apod. Jestli jsem spokojen? Triatlon mi v minulosti hodně dal a člověk by neměl být nikdy spokojen a měl by mít před sebou další cíle.
S odstupem času mi ten kolotoč kolem triatlonu trochu chybí, byl to určitý životní styl, ale bohužel je to již minulost. Triatlonový klub PILKINGTON mi nyní nabídl možnost spolupráce při vedení mládeže a tak si triatlonové tréninky „užívám“ z té druhé strany.
V poledních dvou letech jsem žil v Německu a přehled mám jen okrajový ze sledování internetových zpráv. Před dvěmi měsíci jsem se vrátil ( snad nastálo), takže se teprve začínám orientovat. Proto současný stav raději „no comment“.
Přidat komentář
Zpět