Námahová zlomenina, běžecká zlomenina, stres fraktura

20.03.2013 -
Námahová zlomenina, zlomenina z přetížení, pochodová zlomenina, běžecká zlomenina, stres fraktura , únavová zlomenina to vše jsou synonyma obávané a tajemné diagnózy.

Správný termín, který by měl být používán a nejlépe vystihuje v anglosaské literatuře používaný termín stress fracture, je zlomenina z přetížení. Stres obecně je stav, se kterým se určitý jedinec nebo jeho orgán nemůže vyrovnat vlastními kompenzačními mechanismy. To znamená, že to co jedni pociťují jako nepřiměřenou fyzickou nebo i duševní, zátěž, je pro druhého zcela běžná situace všedního dne. Na působení stresu, zátěže, zatížení, se můžeme připravit neboli trénovat. Z uvedeného vyplívá, že i sport je stresovým činitelem a to v pozitivním slova smyslu, pokud používáme správné tréninkové metody. Jinak může vést k poškození tkání, orgánů i celého organismu.

Kost je orgánem lidského těla, tvoří kostru neboli skelet. Tento mohutný orgán je neustále aktivní a můžeme si jej představit jako staveniště, kde probíhají neustále přestavbové práce podle potřeb organismu . Zjednodušeně existují buňky které odbourávají to co je poškozené nebo nefunkční a druhé buňky které dostavují hmotu tam , kde je nejvíce třeba. Za rok se zcela obmění 2 - 10% skeletu.  Kost se přizpůsobuje zatížení, kterému je vystavena, pokud toto nepřesáhne její možnosti. Vnitřní struktura kosti je tvořena trámčinou a obvodová kost je tvrdá a kompaktní. Vše je vytvořeno tak aby s minimem stavebního materialu sneslo maximum našich požadavků. Adaptace neboli remodelace vyžaduje vždy určitý čas.

Faktory, které ovlivňují vznik zlomeniny z přetížení jsou tedy:

Množství zatížení – váha těla, kilometráž, rychlost,

Čas po který zatížení působí

Čas nutný na adaptaci – odpočinek mezi fázemi zátěže

Místo kde zlomenina vznikne je pak charakteristické pro činnost, kterou provozujeme. U vojáků základní služby, vystavených dlouhým pochodům vznikají často fraktury v oblasti záprstních kůstek . U běžců vznikají nejčastěji fraktury v oblasti lýtkové kosti nebo holenní kosti a  u žen-běžkyň na dlouhé tratě jsou známy fraktury v oblasti krčku stehenní kosti. U běžců na lyžích , fotbalistů, hokejistů, vznikají fraktury v oblasti ramének stydkých kostí atd.

Zlomenina z přetížení není svými příznaky srovnatelná s klasickou zlomeninou vzniklou přetížením v krátkém čase neboli úrazovým mechanismem. Nutnou podmínkou je, aby nadměrná zátěž působila delší dobu. Můžeme si představit ocelový drát který ohýbáme pravidelně po delší dobu ve stejném místě, do určité doby pruží jako kost a pak se v určitém místě oslabí, později praskne. Kost je živý mechanismus a proto místo, ve kterém dojde k většímu poškození vnitřní struktury začne bolet.  Jedná se o mikroskopické narušení trámečků a spojujících lamel kosti a stále probíhající pečlivá přestavba již nestačí zachraňovat napáchané škody. Spustí se SOS systém, který začne tvořit kost chaoticky aby zachránil co se dá. Chaoticky vytvořená kost neboli svalek se po zhruba 3 týdnech od vzniku bolestí dá prokázat na rentgenovém snímku. Kost tedy nepraská jak jsme zvyklí u běžné úrazové zlomeniny, ale je v určitém typickém místě značně poškozená , její pevnost klesá a zároveň probíhají hojivé procesy. Pokud stav přetížení nadále trvá, svalek nabývá větších rozměrů a může dojít až k zlomenině klasické, právě ve svalku při minimálním násilí- například doskoku, odrazu apod. Většinou  je stav tak bolestivý, že vyřadí postiženého z pohybové aktivity.

V odborné literatuře není věnováno zlomeninám z přetížení příliš pozornosti. Je zřejmé, že mnoho případů je léčeno pod jinou diagnosou nebo unikne léčbě vůbec. Onemocnění naštěstí můžeme označit jako tzv. „self limiting “, což znamená, že po určité době vyřadí postiženého z aktivity a pokud má dostatečný čas, tak se zhojí samo. Obtíže mohou nastat u sportovců, kteří se znovu a znovu pokouší dostat do treninku  a neumožní přestavbovým změnám dokončit hojivý proces. Bohužel se jedná o většinu z nás, částečně závislých na svojí treninkové dávce. Pokud se na onemocnění myslí od prvopočátku je doba nutná k zhojení 3 týdny. Pokud se ale stav udržuje delší dobu je někdy nutno obětovat celou jednu sezonu vyhojení námahové fraktury. Případně, při definitivním prasknutí, je nutno končetinu fixovat.

Onemocnění nás tedy může vyřadit od 3 týdnů do 9 měsíců.

Důležité známky onemocnění:

1. bolest v typickém místě

U běžců: 10 cm nad hrotem zevního kotníku, bolest v třísle, bolest na vnitřní straně holenní kosti 10-15 cm nad vnitřním kotníkem a v bérci- může začínat jako periostitida – což je subakutní zánět šlachových úponů na okostici holenní kosti ( lidově tzv. Okostice).

Častěji u běžkyň pak bolest na vnitřním stehně promítající se po kosti až do kolene – přetížení v obl. krčku stehenní kosti.

U chodců: pod hlavičkami druhé až čtvrté záprstní kosti – často se svádí na příčnou klenbu.

U fotbalistů a hokejistů: v obl. třísla a stydké kosti v třísle.

Bolest se stupňuje námahou. Po odpočinku může na nějakou dobu i vymizet, později se intervaly zkracují a bolest je někdy i v klidu.

2. Otok v typickém místě - přichází až později a může být zaměněn za projev například zánětu šlach.

3. kulhání po zátěži, někdy donutí přerušit trenink.

4. nález na rentgenu je normální. Známky fraktury z přetížení se objevují až se vytvoří větší svalek tvořený chaoticky uspořádanou kostí, což zabere 3 týdny až měsíc a i pak vyžaduje zkušené oko lékaře.

5. pozitivní a spolehlivá je scintigrafie kostí, která je poměrně drahým a ne vždy dostupným vyšetřením U registrovaných sportovců bychom neměli s tímto vyšetřením váhat. U rekreačních sportovců můžeme vycházet z klinického nálezu, protože několikatýdenní klid není takovou ztrátou.

V době léčení - což je absolutní stop v činnosti, která je příčinnou přetížení, se můžeme věnovat doplňkovým sportům, které nezatěžují příslušné poškozené místo kosti. Rozhodujeme se individualně případ od případu. Volíme také doplňkovou léčbu celkovou – enzymoterapii, vitaminoterapii, vyvážený stravovací režim s dostatkem kalcia. Na chronické obtíže pak prohřívání, vodoléčbu, případně ve speciálních rehabilitačních ústavech- ultrazvukem potencované hojení- pozor nejedná se o běžný ultrazvuk. Při návratu do treninku začínáme s kratšími vzdálenostmi , zhruba poloviční kilometráž než před vznikem problémů a nejlépe v dvojfázovém rozložení. Zvyšujeme postupně rychlost i dobu zatížení v souladu s treninkovým plánem, tak aby byla dodržena doba na adaptaci a regeneraci.

Hodnocení:
Přečteno 11789x

Komentáře

Kdy zase začít s trénikem Reagovat
xukaimin Reagovat
xbox oneya Reagovat
xxxxxxxxxxx Reagovat
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
28.4.17Snažím se podporovat děti v plnění jejich snů, říká Tomáš Slavata
25.4.17Je to pro mě pěkný start do sezony, říká Lukáš Červenka po bronzu z MČR v aquatlonu
24.4.17Ali Brownlee zvítězil na Kanárských ostrovech, Michovský a Richterová si vezou slot z Texasu
20.4.17Aquatlon je pro mě ideální kombinace, říká Tereza Čapková
18.4.17Výjezd na Stelvio nebude procházka růžovým sadem, říká Martin Opolecký
14.4.17Raději mrtvý, než druhý, říkal si Karol Džalaj v boji o vítězství
12.4.17Mým vzorem jsou bratři Brownleeové, říká Martin Semerád
8.4.17Garmin Forerunner 935 je král mezi běžeckými a triatlonovými sporttestery
6.4.17Helena Erbenová zahájila sezonu Xterra stříbrem na Maltě
3.4.17Cíle mám vysoké, ale střízlivé, říká Honza Šneberger před sezonou