První dáma třetí ženské výzvy míří do Košic. A vrací se k triatlonu

5.10.2013 -
Může to být postava česko-slovenské vzájemnosti. Simona Vlašimská, jedna z více než čtyřech stovek majitelů českého pasu na slovenském startu, přesněji nedělního maratonu v Košicích, se vydala za běžeckou vášní právě s košickou motivací. Přesně v den startu letošního nejstaršího evropského maratonu oslaví čtyřicítku. A zaběhnout si u toho maraton byla pro ni hlavní výzva. Stihla ji však neplánovaně už dřív a cestou zaznamenala i další vítězství. Bývalá a (už zase) budoucí triatlonistka má zajímavý příběh.

To první si zapsala už v lednu v Cooperově testu vybraných běhajících žen, nominovaných do třetího ročníku projektu Women´s Challenge, pořádaných společností Prague International Marathon. Ve strahovské nafukovačce, kde zrovna trénovali reprezentační tyčkaři, zvládla 2990 metrů. Za dvanáct minut, pro pořádek.

Radostí pak pobíhala i po chodbě atletického svazu, kde se konala následná besídka, ustavující unikátní společenství běhajících dívek a žen. Přitom… vyhrála už mnohokrát sama nad sebou, nebo spíše svým tělem. Jen poslyšte její story.


Bývalá plavkyně, i slušná triatlonistka z Mělníka, se vrátila v roce 1989 z náročného soustředění v tehdy ještě sovětské Rize. „Denně jsme dávaly třikrát deset kilometrů, k tomu posilovnu. Trenér mi pak řekl: teď odpočívej, jen se protahuj a mně praskl meniskus,“ ukazuje na první jizvu na koleni.

Zní to jako horror z minulého století, byť jeho památného období. Ano, artroskopie a druhý den hybaj domů bez berlí, to byla tenkrát sci-fi.  Následovala reoperace, pak totéž jako přes kopírák na druhé noze. 

„Po jedné z operací jsem začala ztrácet citlivost v levé, následně také pravé noze a trupu. Výsledky vyšetření byly neurčité, až po několika týdnech lékaři našli živé borrelie v punktátu z levého kolena. Zasažena byla synoviální membrána, která plní funkci vyživovací a mazací je poskládána do mnoha záhybů a skulinek. Kdyby se rozprostřela, zabrala by dvacet metrů čtverečních plochy. Tedy ideální prostředí pro život "breberek",“ popisuje diagnózu.

Nákaza způsobila zánět mozku, míchy i zrakových nervů. Dva roky skoro neviděla, pět let jen ležela v posteli, přibrala skoro třicet kilo, brala invalidní důchod. „Zdálo se mi o běhání, i když jsem do té doby moc neběhala. A o tom, jak plavu prsa nad popelnicemi, přestože to zrovna nebyl můj styl,“ vrací se k měsícům jako ze sna. Hodně ošklivého.

Ale probudila se z něj. A přihlásila na studium medicíny. Na podzim 2002 poté, co ji umřel tatínek, školu opustila. Před tím ještě podstoupila dalších sedm operací kolen. Když je odhalí, jako byste si prohlíželi stíny obrazů dramatické bitvy. Vítězné.

Najednou totiž skutečně povstala.  A postupně si splnila tři životní cíle – zaplavala si s delfíny, stala se matkou a uběhla maraton.


Ještě týden před porodem odšlapala tři hodiny na spinningovém maratonu. Jezdí na inlinech. Loni začala víc běhat.  Pětkrát týdně, okolo deseti kilometrů, před sebou tlačila kočárek. Po Libuši, v Krčském lese. První závod We Run Prague si odtrpěla, podobně Velkou Kunratickou.

Poprvé ji před rokem „Ženská výzva“ nevyslyšela. „Byla jsem zklamaná, naložila Terezku do kočáru a šla běhat. I v dešti to bylo prima,“ říká. „Budu si běhat sama, a co,“ zasekla se. Přihlásila se na Hervis půlmaraton, ale onemocněla. A tak si aspoň četla o příhodách dvanácti statečných žen.

„Nakopl mě maraton, jak ho holky, o nichž jsem četla, zvládly,“ bojovala dál. „Běhám moc ráda, ale do stadia, že bez toho nemůžu být, jsem nedospěla,“ povídá. „Jsem ráda i za den volna.“ Kamarád ji znovu přihlásil do Women´s Challenge a napodruhé to vyšlo.

Táhne ji na čtyřicet – ano, u glorifikace „obyčejných“ běhajících žen porušujeme touto informací společenskou etiketu, snad laskavý čtenář odpustí. Pořád se směje, srší energií.  A stíhá hodně.

V T-Mobile, kam se vrátila už po šestiměsíční mateřské dovolené, vede tým osobních konzultantů velkých klientů. A teď už taky ranní výběhy pro partu kolegů.

Pod vedením trenéra Miloše Škorpila stihla kompletní program seriálu RunCzech, tedy pět půlmaratonů i maraton, v jeden den v rámci Mattoni Grand Prix odběhla i pětku a desítku, k tomu přidala další závody včetně Miřejovického půlmaratonu. Splnila si plány – maraton pod čtyři hodiny, půlmaraton pod dvě, naposledy v Ústí nad Labem už dokonce za velice solidních 1:34. Stala se Královnou jablonecké přehrady - v součtu výsledků Běhu do pohody a plavání.


Díky píli i charisma ji odborná komise vyhlásila vítězkou Women´s Challenge 2013. „Dostala jsem zde vynikající zázemí. Zbývalo tedy jen běhat,“ usmívá se. „Projekt mi dal rodinu gazel, z nichž některé jsou mi velmi blízké, dal mi trenéra, člověka s ohromným srdcem. Probudil ve mně lásku k běhu, posunul mě do světa nových zkušeností a zážitků. Poznala jsem města, kterými jsem v minulosti jen projížděla,“ ohlíží se.

Nyní běhá pro Sportovní klub vozíčkářů, naběhanými kilometry také přispívá do povodňového konta v Miřejovicích, ležících nedaleko jejího domácího Mělníka. „Tím pro mě běhání získává ještě hlubší rozměr. Získala jsem sílu a sebevědomí pro založení běžecké skupiny v práci, která mi dává spoustu radosti. S kamarádem pracujeme na charitativním projektu, ve kterém pochopitelně hraje svou úlohu běh. Posílená během jsem po 23 letech opět ochutnala atmosféru triatlonu, byť jen v plavecké části štafety, zakusila jsem aquatlon.“

A teď míří do Košic. K završení svého velkého běžeckého snu. Anebo spíš napsání další úžasné kapitoly.

Další má v plánu. "Začnu zase jezdit na kole. A příští rok si dám celý triatlon."

Hodnocení:
Přečteno 1544x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
28.3.24Olympijský šermíř Beran ocenil železnou ženu z Havaje. Stala se sportovcem roku Prahy 14
20.3.24Ironman nedávno aktualizoval svá pravidla, přinášející několik významných změn.
11.3.24Dominance Ditleva a Lee zahájila éru T100 v Miami
2.3.24McKenna a Sodaro ovládli Ironman Nový Zéland
19.2.24Dříve stačilo do tepla jen jezdit a dnes by tam triatlonista pomalu měl bydlet celou zimu, říká Pavel Wohl
6.2.24Mistrovství světa Ironman 70.3 pro rok 2025 míří do Marbelly ve Španělsku
27.1.24Triatlonová komunita není aktuálně úplně kompaktní, rád bych naše prostředí více spojil, říká Petr Soukup
21.1.24Skvělé, že někteří profíci dají nahlédnout, jak trénují, říká Roman Procházka
10.1.24Luxusní kola si své zákazníky vždy najdou, říká mechanik Michal Kohoutek.
21.12.23Mým snem je účast na největším sportovním svátku světa, říká Tereza Zimovjanová